Všichni řeší koronavirus a muslimové řeší posílení svého vlivu v české společnosti.

Z dostupných kopií korespondence mezi předsedou muslimské obce v Praze Vladimírem Sáňkou a předsedou Ústředí muslimských obcí Muneebem Hasanem Alrawim, která unikla na veřejnost totiž vyplývá, že státem registrovaná náboženská obec českých muslimů Ústředí muslimských obcí (UMO) nezveřejňovala výroční zprávy.

Přesněji řečeno, Ústředí muslimských obcí ani tyto zprávy nevypracovávalo a teprve počátkem roku 2013 začali jednat představitelé UMO jak tyto zprávy zpětně vyrobit. Podle zákona o církevních náboženských společnostech, může o plné uznání státem žádat pouze ta registrovaná církev, která po dobu deseti roků zveřejňuje výroční zprávy, protože toto Ústředí muslimských obcí doposud nečinní, může dle zákona žádat o uznání státem teprve po deseti letech od roku 2011 respektive od chvíle, kdy začne tyto zprávy zveřejňovat!







Je teď jen otázkou jestli muslimové opravdu mají v plánu žádat o plné uznání islámu ze strany českého státu a jestli budou lhát a falšovat výroční zprávy, které doposud nezveřejňují a jak se ukazuje ani nevypracovali?Co znamená získání zvláštních práv?Podle zákona 3/2002 Sb. ze dne 27. listopadu 2001:

(1) Registrovaná církev a náboženská společnost může za podmínek stanovených tímto zákonem k plnění svého poslání získat oprávnění k výkonu těchto zvláštních práv:

a) vyučovat náboženství na státních školách podle zvláštního právního předpisu,

b) pověřit osoby vykonávající duchovenskou činnost k výkonu duchovenské služby v ozbrojených, silách České republiky, v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, zabezpečovací detence, ochranné léčení a ochranná výchova,

c) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky podle zvláštního právního předpisu.

d) zřizovat církevní školy podle zvláštního právního předpisu.

A podobné zákony stanované výhody oproti církvím náboženským společnostem, které jsou pouze registrované.

A kdo může získat tato práva?

Návrh na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 7 odst. 1 písm. a) až d) musí obsahovat:

a) v originále podpisy tolika zletilých občanů České republiky nebo cizinců s trvalým pobytem v České republice hlásících se k této církvi a náboženské společnosti, kolik činí nejméně 1 promile obyvatel České republiky podle posledního sčítání lidu,13) s uvedením jejich osobních údajů podle tohoto zákona a s uvedením totožného textu na každém podpisovém archu, který uvádí plný název církve a náboženské společnosti, která sbírá podpisy pro účel její registrace, a z něhož je patrné, že podpisový arch je podepisován pouze osobou hlásící se k této církvi a náboženské společnosti,

b) prohlášení, že její dosavadní činnost jako právnické osoby podle tohoto zákona neodporuje podmínkám stanoveným tímto zákonem a že vyhovuje podmínkám podle odstavce 1 písm. c),

c) texty výročních zpráv podle odstavce 1 písm. b) a účetních závěrek za dobu 10 let předcházející podání tohoto návrhu.

(5) Návrh na přiznání oprávnění k výkonu všech zvláštních práv podle § 7 odst. 1 musí obsahovat náležitosti podle odstavce 4 a navíc dokument potvrzující, že povinnost mlčenlivosti duchovních v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo v souvislosti s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství je tradiční součástí učení církve a náboženské společnosti nejméně 50 let.

(6) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje registrovaná církev a náboženská společnost, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin související s výkonem zvláštních práv anebo pro zločin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(7) Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu20). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Je tedy evidentně vidět, že české úřady nemají prakticky žádnou možnost, jak zablokovat udělení plných práv muslimské organizaci, která se profiluje radikálně, což je případ Ústředí muslimských obcí vedených Muneebem Hasanem Alrawim a českým konvertitou k islámu Vladimírem Sáňkou. Nikoho asi nepřekvapí, že výše uvedený zákon prosazovala hlavně ČSSD, která je známa svými islamofilnimi sklony …

Pokud se chcete více dovědět o radikalních názorech českých muslimů, tak si prosím přečtěte knihu Islám & islamismus v České republice – 3. rozšířené vydání. Budeme také vděční za pomoc s jejím šířením.