Lenka Procházková

19. 2. 2021

Před půl stoletím 20. února 1971 zemřel můj táta spisovatel Jan Procházka, autor třiceti filmových scénářů a deseti knih. Jako důvod předčasné smrti byla (po pitvě nařízené ministerstvem vnitra) uvedena metastázovaná rakovina. Nepochybuji o tom, že ji odstartovala mediální štvanice organizovaná státní tajnou policií s použitím nezákonných bytových odposlechů. Upravené nahrávky soukromého rozhovoru Jana Procházky s profesorem Václavem Černým doplněné nenávist vzbuzujícími komentáři odvysílala státní televize, následně potom státní rozhlas a na pokračování byly zveřejňovány i v tisku. Pod vlivem zhoubného šíření lži se stal známý spisovatel a politický glosátor v očích oklamané veřejnosti mužem beze cti, zrádcem a špiónem.

 

Krátce po odvysílání dehonestujícího pořadu „Svědectví od Seiny“ v Československé státní televizi napsal spisovatel Ludvík Vaculík dopis generálnímu prokurátorovi. Dostal formální odpověď, že věc bude prošetřena. Nebyla a přípravy na politický proces pokračovaly i v průběhu tátovy hospitalizace. Nastalo zatýkání údajných členů vytipované protistátní skupiny a hrozilo, že táta bude převezen do vězeňské nemocnice. Tomu však stateční lékaři z Bulovky zabránili. Když zemřel, snažila se státní tajná policie zakázat jeho pohřeb na území Prahy. (Fejeton popisující, jak jsme získali hrob, zveřejním v jiném příspěvku.) V červenci 1971, pět měsíců po smrti Jana Procházky, bylo ve vykonstruovaném politickém procesu odsouzeno šest nevinných lidí za vyzvědačství.

V následné doslovné citaci si můžete přečíst text dopisu Ludvíka Vaculíka generálnímu prokurátorovi ze dne 24. dubna 1970.

Pane generální prokurátore!

Dne 22. 4. 1970 vysílala televize pořad o Janu Procházkovi založený na rozhovoru, který Jan Procházka vedl s jiným občanem. Rozhovor byl natočen bez vědomí a souhlasu obou účastníků, a to – jak mi řekl Jan Procházka – v soukromém bytě.

Z rozhovoru nebylo zřejmé, že by šlo o nějakou trestnou činnost, což by jinak mohlo být úřední omluvou pro odposlouchávání. Účel byl tedy pouze skandalizační a propagandistický, přičemž jde o propagandu zaměřenou na nejméně uvědomělou část občanstva a na její nejprimitivnější pudy. Většina lidí ani neví, co všechno se dá s magnetofonovým páskem provádět. Já, pane prokurátore, to však dobře vím, protože jsem pracoval léta v rozhlase. Na pásku jsou tak zřetelné střihy, že pro kohokoliv trochu soudného ztrácí tento záznam všechnu hodnověrnost, neboť nikde není kontrola, zda nebyl změněn celý smysl jednotlivých vět. Po odborné stránce jde tedy o ubožácké břídilství, jež počítá s tím, že většina lidí jsou blbci a stejní ubožáci.

Obracím se na Vás však, pane generální prokurátore, jelikož v podniknutém skutku vidím urážku veškeré zákonnosti, právního cítění občanů a lidské důstojnosti, tedy i o urážku Vás. Nemůže přeci vedle sebe existovat právo a zákony s jejich institucemi a orgány a takováto činnost, jakou ukázala televize. I ve státech, kde se odposlouchává, považují úřady při prozrazení za nutné se od toho distancovat. Neznám případ, že by se to tak bezostyšně přiznávalo a hájilo. Jestliže nezasáhnete, splní se už brzy nejhrůznější románové utopie, v nichž lidé žijí pod mikrofony a kamerami neznámých, nedosažitelných a nekritizovatelných uzurpátorů jako hmyz pod lupou. Zůstane-li takové počínání beztrestné, beru já osobně na vědomí, že žiju v gangsterském prostředí, v němž musí člověk uvažovat, jak sám vzít svou ochranu do svých rukou, když veškeré zákony a svobody byly suspendovány.

Očekávám Vaše vyjádření a jsem s pozdravem

Ludvík Vaculík

Praha 7, Veletržní 21

 

Na vědomí: Jan Procházka, ČST