O ultralevici, která má za sebou Antifu, podporuje masovou migraci, usiluje o legalizaci drog či o postupné rozpouštění našeho státu v Evropské unii a o jeho konečnou přeměnu na bezprávný euroregion, poníženě čekající na evropské dotace.

Podobně s sebou nese vražedný multikulturalismus a homosexualizaci společnosti, rozvrat tradičních rodinných, společenských i demokratických hodnot.

Zástupci hnutí STAN jsou zřejmě přesvědčení, že obětováním českého státu a národa si vykoupí teplá místečka v parlamentu a ve vládě – a že díky své kandidatuře v pirátské koalici a účinkům volebního zákona obdrží násobně více mandátů, než při samostatné kandidatuře.

A hlavně mnohem více mandátů než přísluší velikosti jejich podpory ve společnosti a než obdrží strany, jejichž společenská podpora je stejná (či dokonce vyšší), ale kandidují poctivě samostatně.

A tím vlastně přiznávají svoji prodejnost.

Spojení ODS, KDU-ČSL a TOP 09 zase nese jednoznačné poselství, že se jedná o jednu levicovou eurofilní stranu, rozdělenou do více subjektů ke zmatení voličů.

Toto spojení zároveň obsahuje i přiznání samotných představitelů těchto stran, že hlavním motivem jejich jednání je účelovost, nikoli programové záležitosti. A že pro volby se sice ad hoc spojí do jednoho kandidujícího subjektu – což má být klíčem k více poslaneckým mandátům, klubům, státním příspěvkům a pozicím ve vládě, ale po nich se opět ve Sněmovně formálně rozdělí, aby mohly čerpat více státních požitků, hlavně fiančních.

Je to v podstatě výsměch voličům, jelikož se jedná o uskupení, kde se v klidu objímají politici, z nichž někteří verbálně navenek odmítají společnou evropskou měnu euro, zatímco jiní jí požadují – a spolu s ní i konec české státní samostatnosti a suverenity. Už jen na tomto příkladu lze vidět, že jde o nečistou hru.

Jde v podstatě o deklaraci toho, že se stále jedná o jednu a tu samou partu, která se opět chystá ošidit voliče.

Navíc je zde značný překryv programů s českou ultralevicí (Piráti + STAN), zejména ve vztahu k Evropské unii, ke zmíněnému euru, k migraci či liberalizaci společnosti (čti rozvrat tradičních hodnot).

Jde o stejný podfuk jako byl kdysi ten s mrtvými maďarskými sponzory a různými privatizačními kausami.

O to víc vyčnívá v této souvislosti z politické scény jako jediný subjekt s jasně definovaným národním, konzervativním a sociálním směřováním a programem hnutí SPD, tolik nenáviděné zmíněnými levičáckými stranami.

Hnutí ANO, které v podstatě žádný program nemá (zřejmě proto, aby si nechalo prostor pro koaliční jednání se všemi dalšími stranami), politicky lavíruje pod tlakem různých lobby a snaží se z covidové krize vybruslit co nejlépe.