Organizace spojených národů 5.ledna 2001 uvedla, že „důkazy o radioaktivitě byly nalezeny v osmi z 11 oblastí testovaných v Kosmetu“.
Radioaktivita vznikla v 90. letech, kdy se v této oblasti vedly tvrdé boje mezi srbskými a teroristickými albánskými silami.
OSN ukryla zprávu před veřejností, že NATO během bombardování shodilo na Kosovo a Metchiji (viz KosMet) asi 10 tun munice s ochuzeným uranem.
Zprávu sestavil vedoucí mise prostorového programu OSN Bakari Kante.
Zpráva vysvětluje, že síly NATO provedly bombardování v době setí obilovin a ochuzený uran ovlivnil kvalitu ovzduší, půdy a vody, což mělo následky v potravinovém řetězci.
Budoucí generace jsou proto vystaveny nárůstu počtu pacientů s rakovinou a leukémií, potraty a deformacemi novorozenců.
Část zprávy vedoucího komise OSN Bakarije Kante z roku 1999 o hrozných důsledcích bombardování Srbska nebyla nikdy oficiálně zveřejněna.
Části této zprávy se však k veřejnosti dostaly díky nezávislému americkému novináři Robertu Jamesi Parsonovi.
„Každý důležitý cíl v Srbsku během bombardování NATO v roce 1999 byl zasažen různými typy zbraní. Jeden z nejvyšších představitelů programu OSN pro životní prostředí, jehož odborníci vyšetřovali důsledky bombardování mi to potvrdil. Ve skutečnosti testovali zbraně na civilním obyvatelstvu. Jde o bezprecedentní válečný zločin,“ uvedl Robert James Parsons
Parsons je ohromen, že se USA a NATO rozhodly bombardovat národ uprostřed Evropy ochuzenými uranovými bombami.
Tvrdí, že v té době probíhala v médiích strašlivá kampaň, aby se zakryly katastrofické následky bombardování a ospravedlnil útok na Jugoslávii.
„Zatímco bombardování stále pokračovalo, tým UNEP sestavil předběžnou zprávu o humanitární katastrofě, která způsobila bombardování ochuzeným uranem, ale tato zpráva nebyla nikdy oficiálně zveřejněna. Když jsem to publikoval v novinách, byl jsem kvůli tomu sám pod velkým tlakem. V té době ještě existovala živá vzpomínka na důsledky, které utrpěli američtí vojáci v důsledku použití uranové munice ve válce v Perském zálivu. NATO nechtělo za každou cenu povolit hovory o ochuzeném uranu v Evropě,“ vysvětlil Parsons.
Podle Parsonsa se NATO pokusilo zabránit OSN vyslat po válce tým výzkumníků do Srbska. Nakonec byl učiněn kompromis - tým OSN přijel do Srbska, ale nikam nechodili bez doprovodu vojáků NATO.
Vzali je výhradně na místa, kde nebyla použita uranová munice, nebo na místa, která předtím vyčistili.
Lavrov: Západ zabrání vyšetření zločinů bombardování Jugoslávie!
„Zpráva, která byla poté sestavena, nemá smysl. Západní média se tímto problémem vůbec nezabývala. Z nějakého důvodu prostě poslouchali, co řekl mluvčí NATO Jamie Shay,“ uvedl Parsons.
Úředníci a vojáci, kteří byli po bombardování vysláni do Kosova a Metohije, si však byli vědomi nebezpečí radiace způsobeného rozptýleným uranem a jeho existence.
Ruský profesor ze Světové zdravotnické organizace však předal Bartonovi nedokončenou zprávu.
Poté Barton požadoval, aby těhotné ženy nebyly posílány do Kosova a Metohije, a aby bylo zavedeno pravidlo, že do této oblasti nebude možné poslat nikoho, pokud si to nepřeje.
Poté Barton přišel o práci, ačkoli byl již v čele komisariátu považován za nástupce Sadako Ogata.