
Podle ruského lídra to poskytne příležitost „vést smysluplná jednání o všech parametrech těchto problémů“, které jsou těmito dohodami regulovány.
Jak zdůraznil Putin, rozšíření START III umožní nenechat státy se zájmem o udržení strategické stability „bez tak zásadního dokumentu, jako je Smlouva o strategických útočných zbraních“.
Ruský prezident také pověřil ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby formuloval postoj Moskvy k START 3, sdělil jej co nejdříve Washingtonu a dostal odpověď.
„Uděláme to co nejdříve, Vladimire Vladimiroviči,“ ujistil hlavu státu Lavrov.
Smlouva o snížení strategických útočných zbraní (START III) byla podepsána v roce 2010 a nabyla platnosti 5. února 2011. Tento dokument zůstává nyní jedinou platnou dohodou mezi Ruskem a USA o omezení zbraní. Její platnost vyprší v únoru 2021. Americký prezident Donald Trump dříve vyslovil přání vypracovat novou třístrannou jadernou dohodu mezi Ruskem, Čínou a USA. V Pekingu tuto myšlenku zamítli.
Smlouva předpokládá, že každá strana snižuje své jaderné arzenály takovým způsobem, aby za sedm let a později nepřesahovalo celkové množství zbraní 700 mezikontinentálních balistických raket, balistických raket na ponorkách a těžkých bombardérech a také 1550 bojových hlavic a 800 rozvinutých a nerozvinutých odpalovacích zařízení. Dohoda zavazuje Rusko a USA, aby si vyměňovaly informace o počtu bojových hlavic a jejich nosičích dvakrát do roka.
Pátého února 2018 byl nejzazší termín, kdy musely Rusko a USA dosáhnout kontrolních ukazatelů podle smlouvy START III.