„Hledáme dostupné alternativy, které by nám umožnily dokončit projekt Nord Stream 2, který... se snažíme uvést do provozu co nejdříve,“ stojí v prohlášení.

Přizpůsobení projektu Nord Stream 2 nové směrnici EU o zemním plynu

Gazprom zkoumá řadu možností, jak přizpůsobit projekt plynovodu Nord Stream 2 aktualizované směrnici EU o zemním plynu, ale podle prospektu nové emise eurobondů bude i nadále chránit svá práva u soudu.

„Gazprom zkoumá řadu alternativních možností, jak přizpůsobit projekt Nord Stream 2 požadavkům směrnice EU o zemním plynu a dále zvažuje a/nebo již použil prostředky soudní ochrany svých práv proti diskriminační povaze změn (směrnice, pozn. red.),“ stojí v dokumentu.

Plynovod Nord Stream 2

Zmiňme, že projekt plynovodu Nord Stream 2 je výstavba plynovodu o kapacitě 55 miliard kubíků ročně od pobřeží RF přes Baltské moře do Německa.

Realizuje ho Nord Stream 2 AG s jediným akcionářem – Gazpromem. Evropští partneři – společnosti Royal Dutch Shell, OMV, Engie, Uniper a Wintershall – financují projekt z 50 procent, tedy v částce až 950 milionů eur každá.

Proti aktivně vystupují USA, které prosazují v EU vlastní zkapalněný zemní plyn, Ukrajina a ještě některé země. Koncem loňského roku zavedl Washington sankce proti Nord Stream 2 a požádal společnosti, které se účastní výstavby, aby okamžitě zastavily práci. Výstavba byla v důsledku toho pozastavena.

V USA zase zvažují rozšíření sankcí proti plynovodu.

Problém komplikuje incident s Navalným a následující vlna výzev k zablokování projektu. Koncem července americký senát schválil nový obranný rozpočet, který předpokládá další omezovací opatření proti projektu plynovodu Nord Stream 2. Již platné sankce se rozšiřují na organizace, které se zabývají kladením potrubí, a také na pojišťovací společnosti, které se toho účastní.

Moskva však opakovaně připomněla, že Nord Stream 2 je výhradně ekonomický projekt, který odpovídá evropským zájmům.

Projekt přitom podporují Německo a Rakousko, které mají zájem na spolehlivých dodávkách paliva. Pro výstavbu plynovodu je také Norsko, jehož vládě patří 30 procent akcií společnosti Kvaerner, jednoho z dodavatelů výstavby.