Vědci shromáždili data o teplotě, vlhkosti a dalších faktorech životního prostředí 4,5 tisíce známých exoplanet a vyčlenili z nich 24, jež jsou o něco starší, větší, teplejší a možná také vlhčí než Země. Obíhají pomalu se měnící hvězdy s větší životností než naše Slunce. Podle názoru autorů by měl život na těchto planetách, které označili za potenciálně „super obyvatelné“, větší možnosti pro vývoj na vyšší formy než na Zemi.

Všech 24 planet se nachází ve vzdálenosti přes sto světelných let od nás a v budoucnu se dají prozkoumat pomocí vesmírných teleskopů NASA James Webb a LUVIOR a také PLATO Evropské kosmické agentury.

„Po získání nových

vesmírných teleskopů máme více informací, proto je důležité vybrat správné cíle,“ cituje zpráva pro tisk Univerzity státu Washington vedoucího výzkumu, profesora Dirka Schulze-Makucha.

„Musíme se soustředit na určité planety, jež mají nejlepší podmínky pro složitý život. Důležité je neskončit u pátrání po druhé Zemi, poněvadž mohou existovat planety, které se hodí pro život dokonce více než naše planeta.“

Z Keplerova archivu hvězd vybrali autoři výzkumu systémy planet a hvězd s planetami zemského typu, které se nacházejí v obyvatelné zóně tekuté vody. Vědce zajímaly především hvězdy G-typu, stejné spektrální třídy jako Slunce, a také dlouhověké trpasličí hvězdy K-třídy.

Jde o to, že G-hvězdy mají relativně krátký život, méně než deset miliard let. S ohledem na to, že vznik složitého života na Zemi si vyžádal téměř čtyři miliardy let, mohlo mnohým hvězdám podobajícím se Slunci dojít palivo ještě před vznikem složitých forem.

K-hvězdy jsou poněkud chladnější, menší, méně jasné než naše Slunce, ale žijí déle, 20-70 miliard let. Znamená to, že život na planetách, jež je obíhají, má více času na rozvoj. Optimální doba podle názoru autorů činí 5-8 miliard let, poté nejspíš dochází vnitřní geotermální teplo planet a mizí jejich ochranné magnetické pole.

Velikost a hmotnost také mají význam. Vědci mají za to, že se pro život více hodí planety, jež jsou o 10-50 % větší než Země. Déle zachovají vnitřní teplo díky radioaktivnímu rozpadu a také delší čas udrží atmosféru díky silnější gravitaci.

Podle názorů vědců má život větší šance na rozvoj v podmínkách zvýšené vlhkosti a trochu vyšší, přibližně o 5 stupňů Celsia, teplotě než na Zemi. Jako důkaz uvedli fakt, že se pásma tropických lesů vyznačují značně větší biologickou rozmanitostí než chladnější nebo sušší oblasti.

„Je občas těžké vysvětlit

princip super obyvatelnosti, protože si tradičně myslíme, že máme planetu nejlepší pro život,“ řekl Schulze-Makuch.

„Máme velké množství složitých a rozmanitých forem života, mnohé z nich dokážou přežít extrémní podmínky. Schopnost adaptace je dobrá věc, ale neznamená to, že Země je nejlepší z planet.“

Autoři výzkumu poznamenali, že zařazení planet do kategorie „super obyvatelné“ neznamená, že na těchto planetách musí existovat život, prostě mají příznivější podmínky pro rozvoj složitého života.