V komentáři k opatřením, které EU schválila vůči čínským úřadům, Maas podotkl, že evropské státy musejí „mluvit jedním hlasem”, když chtějí zastat své hodnoty ve vztazích s mocnostmi podobnými Číně.  

„Co se týče Německa, začali jsme podnikat první kroky. Znamená to i okamžité pozastavení vývozů zbraní a citlivého zboží dvojitého využití do Hongkongu, vůči němuž se teď bude chovat jako součástí ostatní Číny,” sdělil Maas. 

Hongkongský zákon o ochraně národní bezpečnosti vstoupil v platnost 30. června a stanoví pravidla pro prevenci a trestání čtyř druhů trestných činů spáchaných ve městě, tedy za separatistické aktivity, pokusy o podkopání státní moci, teroristickou činnost a spolupráce se zahraničními státy nebo silami za účelem ohrožení národní bezpečnosti. Zákon vyvolal nespokojenost protivládních sil v Hongkongu a řady západních činitelů, kteří ho považují za touhu Pekingu zpřísnit kontrolu nad autonomií. 

Rada EU v této souvislosti informovala o balíčku opatření, který připravila vůči čínským úřadům. V Bruselu zároveň poznamenali, že pokračují v kontrole a budou limitovat export zařízení a technologii do Hongkongu, když existují obavy z jejich zneužití pro sledování a represe. Čína na krok Bruselu zareagovala protestem a slovy o nepřípustnosti vměšování do svých vnitřních záležitostí.  

„Hongkong je zvláštní administrativní oblast Číny. Otázky Hongkongu jsou pouze záležitostí Číny a žádná další cizí organizace či stát se nemohou do toho vměšovat. Jednání EU porušilo základní zásadu mezinárodních vztahů, tedy nezasahování do vnitřních záležitostí dalších států,” uvedli v čínském ministerstvu zahraničí.