Přijetím nelegislativní rezoluce dal Evropský parlament najevo, že dohodu, kterou čtyři dny vyjednávali evropští lídři v Bruselu, může nepřijmout. Není to však z důvodu, že by se europoslancům nelíbilo obrovské zadlužení, které s sebou fond přináší, nýbrž požadují ještě další výdaje.

„Samotná dohoda premiérů je hrozivá a společná deklarace většiny frakcí v EU ji chtěla ještě přitvrdit a rozšířit,“

poznamenal David na Facebooku.

Rezoluci celkem podpořilo 465 europoslanců, 150 hlasovalo proti a 67 se zdrželo. Zajímavé ale je i to, jak hlasovali čeští europoslanci v jednotlivých frakcích. Pro ještě větší zadlužení hlasovali zákonodárci z KDÚ-ČSL, TOP 09 a Starostů. Jde tedy o Michaelu Šojdrovou, Tomáše Zdechovského, Jiřího Pospíšila, Luďka Niedermayera a Stanislava Polčáka.

K této skupině se připojili i Piráti: Markéta Gregorová, Marcel Kolaja a Mikuláš Peksa. A i jediná europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná rovněž zvedla ruku pro rezoluci.

Naopak proti usnesení Evropského parlamentu hlasovali členové frakce Evropských konzervativců, včetně Evžena Tošenovského, Jana Zahradila a Alexandra Vondry (všichni ODS). Stejně tak proti hlasovali i sám Ivan David a jeho spolustraník z SPD Hynek Blaško, kteří jsou členy euroskeptické frakce Identita a demokracie.

Europoslanci za ANO se hlasování zdrželi: Dita Charanzová, Radka Maxová, Martina Dlabajová, Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík.

„Z hlediska České republiky je zajímavé, že deklaraci nepodpořilo 12 z 21 poslanců EP (SPD, ODS, ANO), podpořilo ji 9 poslanců EP (Piráti, KDÚ-ČSL, KSČM, TOP09, Starostové). To jsou jistě zvláštní ‚koalice‘,“ konstatoval David.

Přitom právě strany, jež se vyslovily za faktické zavedení evropského dluhu, v Poslanecké sněmovně, vyjma KSČM, hlasovaly proti rekordnímu schodku státního rozpočtu. Europoslanci z ANO, kteří ve Sněmovně schodek prosazovalo, se hlasování zdrželi.

Přes dluhy k evropské federaci?

Kritici dohody Evropské rady poukazují na to, že řešení ekonomických následků pandemie koronaviru je pouze záminkou pro ještě hlubší integraci, a to prostřednictvím zavedení společného dluhu a v perspektivě i společných daní.

„Zvláštností“ koalice v Evropském parlamentu si dříve všimnul i europoslanec ODS Jan Zahradil, který tvrdí, že tuto instituci ovládli „eurofederalisté“.

„Evropský parlament se pokouší ještě ‚vylepšit‘ už tak problematickou dohodu Evropské rady o budoucím rozpočtu EU a fondu obnovy. Požaduje další navýšení výdajů a tedy další dluhy, navrhuje zavedení nových vlastních zdrojů, tedy nových daní. Opět se ukazuje, že Evropský parlament je zcela ovládán federalistickou ideologií evropských lidovců, socialistů a liberálů,“ uvedl Zahradil.

Naopak stoupenci dohody se domnívají, že pouze hlubší integrace umožní řešit společné problémy.

„O řešení krize primárně jde. Jenom přitom vždy vyjde najevo, že ji EU musí řešit společně a potřebuje na to nástroje. Utužení integrace je správný směr. Přál bych si evropskou federaci. Cítil bych se v ní bezpečněji, než v malém státě ovládaném Zemanem a Babišem. A Zahradily,“ komentoval kritiky dohody šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.

V noci na úterý skončilo v Bruselu čtyřdenní vyjednávání Evropské Rady o podobě Fondu obnovy EU a sedmiletého rozpočtu. Dohodnutých 750 miliard eur (neboli 20 bilionů korun, což představuje 4 % HDP Evropské unie) z fondu zvýší unijní rozpočet na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Kvůli tomu si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

Podle dohody z fondu se 390 miliard eur bude vyčleňovat coby nevratné dotace a zbylých 360 miliard v podobě půjček.

Evropský parlament ve svém usnesení ale chce ještě více investic do vědy i zelených technologií, ale i dodržování právního státu, coby podmínky pro čerpání unijních peněz. Europoslancům se dále nelíbí, že lídři členských zemí na summitu v Bruselu nakonec nesouhlasili se zavedením celoevropských daní.

Europoslanci nemají možnost hlasovat přímo o nastavení tohoto záchranného balíčku. Návrh mohou buď schválit nebo zamítnout jen jako celek.