Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis dříve uvedl, že přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu není projevem síly, ale důkazem slabosti Turecka. Podle něj Turecko prostřednictvím těchto akcí narušuje klid, „zpochybňuje svrchovaná práva Řecka a Kypru a uráží kulturu 21. století“.

Připomeňme, že se v pátek večer v Soluni uskutečnila protestní akce proti otevření mešity v chrámu Hagia Sofia, kterou uspořádala krajní pravice. Během akce byla spálena turecká vlajka.

„Řecko zopakovalo své nepřátelství vůči islámu a Turecku pod záminkou reakce na otevření mešity Hagia Sofia k modlitbě. Důrazně odsuzujeme, že řecká vláda a parlament provokují veřejnost a veřejně povolují pálit naši slavnou vlajku v Soluni,“ uvedl Aksoy ve svém prohlášení.

Dotyčný rovněž přirovnal řecké úřady „k rozmarnému dítěti, které upadlo do hysterie, protože v Hagia Sofia byly znovu položeny modlitební koberečky“. Podle něj se „tyto nacionalistické hlavy nepoučily z historie“.

Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí rovněž připomněl, že Athény jsou jediným hlavním městem v Evropě, kde není jediná mešita.

„Žádná země nemůže poučovat Turecko o otázce národní suverenity. Mešita Hagia Sofia, stejně jako jiné kulturní památky země, je ve vlastnictví Turecka a je pod jeho ochranou,“ řekl Aksoy.

Přeměna chrámu Hagia Sofia na mešitu

Připomeňme, že dne 10. července nejvyšší turecký správní soud zrušil rozhodnutí z roku 1934 o přeměně chrámu Hagia Sofia na muzeum. Krátce poté turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že podepsal dekret o přeměně chrámu na mešitu a zahájení v něm muslimských služeb. V pátek se tento chrám nově otevřel jako mešita a po 86 letech se v něm konala první modlitba.

Hagia Sofia, v češtině chrám Boží Moudrosti, se nachází na seznamu kulturního dědictví UNESCO, a to od roku 1985. Je to byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu. Jedná se o jednu z nejznámějších sakrálních staveb světa. Původní křesťanská svatyně s centrální kupolí a sídlo patriarchy byla po dobytí Konstantinopole Osmany (1453) upravena na mešitu (a později opatřena minarety). Téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) byla největší katedrálou na světě.