Jourová, Havlíček i Telička se v úterním pořadu ČT shodli, že vyjednaná dohoda o Fondu obnovy EU, který má nastartovat evropskou ekonomiku po koronavirové krizi, je velký úspěch.

„Je to dobrá dohoda v pravou chvíli,“ shrnula místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věra Jourová. „Na tom všem je důležité, že to není jenom sebezáchovná akce, protože teď potřebujeme peníze do opravy toho, co napáchal koronavirus. Je to zároveň šance modernizovat evropskou ekonomiku a dostat se na vyšší úroveň,“ dodala s tím, že pandemie ukázala, že členské země EU jsou si partnery.

„Evropská unie vyšla z této krize a ze summitu posílená, a to politicky, ale nejen politicky. Zároveň je připravená generovat robustní finance rychlé pomoci potřebným, ať už regionům, podnikům anebo vůbec občanům. Zároveň jsou tam některé kondicionality, které budou tlačit na členské státy, aby reformovaly, restrukturalizovaly a přicházely s projekty, které jsou pro 21. století. Které jsou prostě podmínkou pro to, aby Evropská unie byla globálně konkurenceschopná,“ hýřil optimismem Telička.

Počítání peněz

Na obnovu evropských ekonomik bude mít fond k dispozici 750 miliard eur neboli 20 bilionů korun, což představuje 4 % HDP Evropské unie. Z toho 390 miliard eur se budou vyčleňovat coby dotace a zbylých 360 miliard v podobě půjček. Nejvíce prostředků získá Itálie: 82 miliard přímých dotací a 127 mld. potenciálních půjček, tedy 28 % z celého fondu. Dalších 140 miliard poputuje do Španělska. Česko dostane 24 miliard eur: 8,7 miliard eur (230 miliard korun) coby dotace a 15,4 miliard eur (410 miliard korun) v podobě půjček.

Havlíček vyzdvihl, že se České republice podařilo vyjednat o sto miliard korun více, než se očekávalo. Premiérovi Andreji Babišovi se navíc podařilo kritéria změnit a odsunout je od nezaměstnanosti.

„Co si myslím, že je možná nejzajímavější, je to, že se nám podařilo uhrát 42 miliard korun do kohezní politiky, což je tuším druhý nejlepší výsledek ze všech těch zemí, které tam byly,“ pochvaloval si ministr. „Kdyby nám někdo před čtyřmi dny řekl, že přijedeme s tímto výsledkem, byli bychom maximálně spokojeni,“ dodal.

Čistá porážka

S tímto ale rozhodně nesouhlasil europoslanec Vondra, podle kterého česká delegace odjela ze summitu poražena. Andreje Babiše dokonce obvinil ze lži.

„Zaprvé lže, když uvádí národ v omyl tím, že se mu podařilo změnit to kritérium s nezaměstnaností. To prostě není pravda, 70 % prostředků z toho fondu bude muset být utraceno v letech 2021 až 2022 a tam to pro nás zůstává v tom extrémně nevýhodném modu. Takže 70 % prostředků bude rozdělováno pro nás velmi nevýhodně,“ mínil Vondra.

Nesdílel ani Havlíčkovo nadšení ohledně rozdělování evropských fondů. Získání 1,5 miliard eur v kohezní politice doprovází ztráta 2 miliard eur z fondu na spravedlivou transformaci, který má sloužit k pomoci v přechodu k bezuhlíkové ekonomice. Z tohoto fondu by podle Vondry mohly zejména čerpat nejvíce zasažené regiony republiky, jako jsou severní Čechy nebo Ostravsko. Energetické a klimatické cíle, podle kterých má být EU k roku 2050 „klimaticky neutrální“, zůstávají.  

Babišovi se navíc nepodařilo vyjednat ani podporu pro jadernou energetiku, k čemuž ho vyzvala Poslanecká sněmovna.

„A za třetí, byl vyzván Parlamentem, aby se pokusil dodatečně, když už selhal v prosinci minulého roku, prosadit jádro buď jako čistý zdroj anebo aspoň domluvit s Evropskou komisí, teď, když měl páku v ruce kvůli té jednomyslnosti, výjimku ze státní pomoci pro financování jaderných zdrojů. A tady kvůli tomu fatálnímu zpoždění, kdy to vláda probírala teprve v pondělí a teď to bude teprve odesílat do komise, tuto šanci promarnil. Zatímco Němci si vymínili notifikaci dvou bilionů eur, které nalili do vlastní ekonomiky výměnou za to, že souhlasili s tím velkým dluhopisem. Který vlastně po desetiletí odmítali,“ trval dál na svém Vondra.

Telička se ale na evropskou dohodu díval jinak a vyzdvihl, že podstatná část prostředků Fondu obnovy má směřovat do plnění klimatických cílů a digitalizace.

„Tradiční průmysl? Pojďme transformovat náš průmysl do 21. století. Neopomíjím ten tradiční průmysl, ale pojďme skutečně tam, kde z toho můžeme výrazně těžit,“ vyzval.

Vondra ale varoval před dopady společného zadlužení na evropskou ekonomiku a ze zelené agendy, kterou prosazuje Evropská komise.

„Jakmile jednou něco takového uděláte a začnete utrácet ty prostředky, a to nejen za nějakou bezprostřední sanaci vzniklou v důsledku covidu, ale na ty zelené věci, tak vám vzniká prostor, který se vyplní a pak už se z toho velice těžce couvá. Proto tam Evropská komise cpe ty nové daně a čekají nás tam velké problémy,“ sdělil.

Jako konkrétní příklad uvedl návrh Evropské komise, aby příjem z prodeje emisních povolenek směřoval do rozpočtu EU.

„Tohle je pro průmyslové země, jako jsme my, další velká nevýhoda,“ konstatoval Vondra.

Vyjednávací maratón

V noci na úterý skončilo v Bruselu historicky dlouhé vyjednávání špiček Evropské unie o podobě Fondu obnovy EU a rozpočtu na sedm let. Dohodnutých 750 miliard eur tak zvýší unijní rozpočet na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Kvůli tomu si Evropská komise bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích.

Čerpání peněz je dále podmíněno dodržováním zásad právního státu. V případě, že komise shledá, že tento princip některá z členských zemí nedodržuje, navrhne Evropské radě opatření. O nich bude hlasováno kvalifikovanou většinou.

„Je to poprvé v dějinách EU, kdy je náš rozpočet spjat s klimatickými cíli a s respektováním právního státu," prohlásil naproti tomu po skončení summitu Charles Michel.

Z dohody měl radost i premiér Babiš.

„Výsledek summitu EU je pro Česko dobrý, mám z toho radost,” zdůraznil český premiér. „Je potřeba naši ekonomiku restrukturalizovat, musíme se soustředit hlavně na investice, musíme se soustředit na naše zdravotnictví,”

vyjmenoval některé z priorit Babiš.