Zprávu o bruselské dohodě doprovázela hlasitá slova, třeba „geniální zpráva pro Slovensko“ nebo „dohoda o největším hospodářském zásahu v historii Slovenska“, jak to označil předseda vlády Igor Matovič, novinař Ivan Lehotský v tom však nevidí důvod k oslavě.

„Slovensko, jeho obyvatelé totiž ze všeho nejvíc potřebují europrojekty. Ovšem ne ledajaké: nač by nám byly peníze na školství, na důchodce či podobné hlouposti. Naštěstí EU ví lépe než my, na co potřebujeme granty a půjčky,“

ironizuje autor ve svém názorovém článku pro portál hlavnespravy.sk.

Lehotský považuje takovou strukturu pro Slovensko za nesmyslnou a předpokládá, že všechny peníze půjdou na „zelené“ projekty, stejně jako na digitální megaprojekty (5G sítě).

„Zatím hladové doliny, ekonomická situace pracující chudoby či důchodců a neduživé školství zůstanou v podobné situaci jako dnes. A pesimisté už dnes reptají, že v konečném důsledku si podstatnou část těch peněz nakonec i tak odvezou velké korporace, které budou ty velké projekty u nás realizovat,“ uvádí autor článku.

Dále upozorňuje na další nuanci v této dohodě. Píše, že plán obnovy po koronakrizi pro každou členskou zemi EU bude muset být odsouhlasen kvalifikovanou většinou hlasů v Radě ministrů financí (ECOFIN). Pak popisuje, co kvalifikovaná většina znamená: „to je taková, při které musí být splněny dvě podmínky: za návrh hlasuje nejméně 55 procent členských zemí (nejméně 15 z 27 členských zemí), a současně musí ministři hlasující za návrh zastupovat nejméně 65 procent obyvatelstva celé EU“.

„V praxi to znamená, že řekněme Německo spolu s Francií, a ještě některou z menších zemí (s počtem obyvatel například jako má Rakousko) spolu mají více než 35 procent obyvatel EU a mohou libovolnou investici zablokovat. Zlí dezinformátoři a šiřitelé hoaxů zde hned začali konspirovat, že zde je ideální prostor pro hlasovací lobby, která dopustí schválení pouze takových projektů, na kterých se nabalí ty správné korporace. Tedy kdybychom si například vymysleli, že v kapitole digitalizace dostanou všechny děti internet, tak nám to schválí pouze tehdy, pokud bude projekt napsán na míru konkrétní německé firmě, která jediná ho pak bude moci na státní zakázku uskutečnit,“ vysvětluje.

Na závěr Lehotský připomněl nedávné narozeniny jednoho ze zakladatelů Československa Milana Rastislava Štefánika a žertoval, že ten by byl jistě hrdý na to, jak současní slovenští politici jednali na summitu v Bruselu. Odkazoval tím na Matovičovy příspěvky na Facebooku, které šířil během návštěvy, některé z nich byly dost neseriózní a vyvolaly pobouření uživatelů internetu.

„Štefánik, který bojoval za nezávislost a svobodu, by asi omdlel od štěstí, kdyby viděl, kolik nezávislosti a svobodomyslnosti projevila slovenská delegace v Bruselu. Nic na nich nezáviselo, svobodně chodili na pivo, prali si trička a ponožky, fotografovali se s policejními motorkami - zkrátka předvedli diplomacii, na jakou by byl i Štefánik hrdý,“ uvedl s tím, že „v zemi, kde se historicky největší a nejnesmyslnější zadlužování nazývá největší chvílí v novodobé historii, je už každý další absurdní nesmysl pouze standardní a zcela normální součástí informačního prostoru“.

Summit v Bruselu

Vedoucí představitelé EU dosáhli dohody o záchranném balíčku pro hospodářství po pandemii koronaviru a o rozpočtu unie na období 2021-2027 na mimořádném summitu v Bruselu v úterý 21. července. Souhlasili s fondem obnovy po pandemii ve výši 750 miliard eur, které si ve formě nevratných grantů a výhodných půjček rozdělí země tvrdě zasaženy pandemií. Kromě toho lídři dosáhly dohody o sedmiletém rozpočtu EU ve výši jednoho bilionu eur.

„Jde o historický den pro Evropu,“ uvedl v prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron. Předseda Evropské rady

Charles Michel prohlásil, že dohoda o fondu obnovy „ukazuje naši víru v naši společnou budoucnost“.