Už víc nemůžou tvrdit v článcích, médiích a na veřejnosti, že evropské právo neumožňuje odmítnout žádost o vízum z humanitárních důvodů a že následkem toho každého musíme vpustit a umožnit mu žádat o azyl.

Konkrétně v daném případě šlo o syrskou rodinu z Aleppa s třemi dětmi, která utekla do Libanonu. Tam požádali na belgickém velvyslanectví o humanitární víza, aby mohli v Belgii začít azylové řízení.

Belgie z obavy, že by ho zaplavili tisíce dalších utečenců, žádost o toto vízum zamítlo. Svoje rozhodnutí odůvodnilo kromě jiného tím, že členské státy nejsou povinné přijmout každého, kdo žije v zoufalé situaci.

Rodina se ale odvolala a případ skončil na nejvyšší soudní instanci EU. Ta měla rozhodnout, jak aplikovat vízová pravidla a odpovídající ustanovení Charty základních práv EU.

Soud rozhodl v neprospěch migrantů.


Angela Merkelová teda dostala facku. Do Německa nemusela vpustit nikoho a jeden a půl miliónu přistěhovalců je její osobní zodpovědnost – a chyba!

Nevysloveným důsledkem rozhodnutí je, že když utečenci nemají právo na azyl, nemají ani právo na volný vstup do žádné krajiny Evropy.

Pro ostatní státy Evropy je to začátek dramatického boje o ochranu vlastní suverenity před stále se zvyšujícím tlakem zájemců o ekonomickou migraci.

KONEČNĚ !!!