Byli to Arabové. Arabové již od raného středověku navštěvovali obě pobřeží Afriky a začali obchodovat s domorodými královstvími a náčelníky kmenů, kteří vedli dlouhé války mezi sebou navzájem. Arabové kupovali válečné zajatce jako otroky a obchodovali s nimi jak v Adenském a Perském zálivu, tak i s Indií. Totéž současně s Evropany dělali i Turci Osmanské říše, ovšem v daleko větším rozsahu, než Portugalci a po nich Španělé, kteří se zaměřili na atlantické zámoří.

Takže evropský obchod s otroky je pozdního data a předchůdci Arabové i Turci jej dovedl k daleko větší systematičnosti, o čemž se dnes cudně mlčí. Ostatně cudně se mlčí i o osmanském řádění na Balkáně, zasahujícím i k nám, kdy do otroctví se po staletí braly národy Balkánu, a dokonce i obyvatelstvo Slovenska a Moravy při tureckých nájezdech. Kroniky jihomoravských městeček od Strážnice po Hustopeče hovoří jasně - ovšem toto dnešní lidoprávníci neberou v potaz, stejně jako vše,co se jim nehodí do krámu.

Jinak první země na světě, která zakázala otroctví a obchod s otroky, byla Velká Británie roku 1813. Tedy "pokrokové" Spojené státy si otroctví ponechaly ještě dlouhá desetiletí poté, a segregaci o století později... Rasismus a otrokářství nebyla tedy jen jakási eurospecialita, ale obecný jev vývoje světových společenství nerovnoměrně trvající v různých dobách - kdybychom zkoumali dnešní otroctví nezletilých dělníků v různých kontinentech,taky bychom dospěli k neveselým závěrům. Možná i tento počítač, na němž píši tuto stať, nedejbože montoval nějaký otrocký dětský dělník v Hong Kongu nebo bůhví kterého čerta lokality výroby, neboť z označení počítače to nevyčteme...