Mezinárodní tým vědců z Kanady, Ruska a Spojených států tvrdí, že spalování uhlí mohlo významně popohnat ono velké vymírání.

Vědci se dohadují o tom, co mohlo událost způsobit, přičemž hlavními viníky jsou masivní sopečná erupce, srážka meteorů a změna klimatu způsobená velkým únikem metanu z mořského dna. Vědci nevylučují, že tyto procesy mohly působit společně.

Nová studie, zveřejněná dne 12. června v časopise Geology, nedává přímou odpověď na to, co způsobilo hromadné vyhynutí, ale spíše dává další kus skládačky.

Vědci se zaměřili na studium sopečných hornin sibiřských trapů v Rusku, o nichž vědci tvrdí, že byly silně zapojeny do velkého vymírání. Trapy vznikly během masivní eruptivní události, která pokračovala zhruba dva miliony let. V průběhu šesti let tým sbíral a analyzoval horniny, které se datují až do erupce.

„Našli jsme tyčící se říční útesy, nic jiného než vulkanoklasty lemující řeku stovky kilometrů. Z geologického hlediska to bylo ohromné,“ řekl Elkins-Tanton, vedoucí autor studie z Arizonské státní univerzity.

Bližší zkoumání odhalilo, že fragmenty spáleného uhlí a spáleného dřeva byly vloženy do skalních útvarů, stejně jako kusy dřevěného uhlí. Vědci tvrdí, že ke spalování uhlí a organické hmoty spolu s lesními požáry došlo v reakci na vulkanismus.

Kromě toho si vědci myslí, že tyto interakce byly rozšířené „na základě přítomnosti tepelně upraveného a/nebo spáleného uhlí a organických látek ve vulkanoklastech horniny zahrnující jižní a střední sibiřské trapy“.

Vědci také říkají, že tento důkaz ukazuje na objem a složení organické hmoty (uhlí) a její interakci s magmatem během erupce, což mohlo mít výrazný vliv na permské vymírání.