![]() |
| Kubera a Pětiminutovka Nenávisti podle Orwela (originální grafika ProtiProudu) |
Tentokrát se záminkou pro jejich útoky stal list papíru nalezený v pracovních materiálech bývalého předsedy senátu Jaroslava Kubery. V něm čínská ambasáda vypočítává negativní dopady na vzájemné vztahy včetně ekonomických důsledků, po případné cestě předsedy senátu na Tchaj-wan, kterou dlouhodobě plánoval.
Česká republika to jistě není. Dramatická prohlášení senátorů a titulky o výhružném dopisu, který si prý v Číně objednal kancléř Mynář, nenechávají nikoho na pochybách, kdo za podobným divadélkem stojí. Jako černý humor vyznívají apely bruselských pohůnků zasedajících v českých senátních lavicích, vzývajících zničehonic naši národní a státní suverenitu. Titíž lidé, kteří ve dne v noci velebí naši podřízenost bruselskému impériu a předhánějí se v kolaborantských slibech věrnosti Říši, náhle mluví o státní suverenitě.
Že je hanba nefackuje.
„Jsme lhostejní k opětovnému nárůstu totalitního uvažování, ve kterém tak nepokrytě platí, 'kdo není s námi, je proti nám a je potřeba ho umlčet'. Vždyť totalita, má dnes zcela jinou podobu. Třeba zahalenou do slov ekologie, životní prostředí, rovnost pohlaví, politická korektnost a multikulturalismus. Není to tak, že holocaust, nacismus, totalita a nenávist jsou mrtvé. Stačí chvilka nepozornosti a ožijí. Braňme se tomu. Dívejme se do budoucnosti, ale nezapomínejme, jak lehce lze překročit práh nesvobody,“ uvedl ve svém projevu mimo jiné Jaroslav Kubera.
21. května loňského roku vydali senátoři „Prohlášení skupiny senátorů k projevu předsedy Senátu Parlamentu ČR Jaroslava Kubery v Terezíně dne 19. května 2019“. V něm mimo jiné uvádějí:
„Distancujeme se od slov předsedy Senátu Jaroslava Kubery, která pronesl při hlavním projevu na Terezínské tryzně, a v nichž přirovnal ekologii, ochranu životního prostředí, rovnost pohlaví, politickou korektnost nebo multikulturalismus k totalitě a rasismu. Tato slova Jaroslava Kubery považujeme za nemístná, vzhledem k absurditě použité analogie za zcestná a vzhledem k funkci předsedy Senátu a druhého nejvyššího ústavního činitele také za nedůstojná.“
Hned za ním následuje další opora multikulturní scény a iniciátor žaloby na prezidenta Miloše Zemana Václav Láska zvolený na Praze 5 jako nestraník za Stranu zelených a KDU-ČSL s podporou Pirátů. Velkou trojku doplňuje Marek Hilšer, velký obdivovatel Porošenkových zločinů na Ukrajině, který se ve svém anarchistickém aktivismu neváhal na podporu kyjevských fašistů vetřít na tiskovku vlády a demonstrovat polonahý po vzoru svých ukrajinských vzorů z Femen loajalitu k ukrajinským pučistům.
Čtvrtá v pořadí je neviditelná lidovecká senátorka Jaromíra Vítková. O té naopak nikdy nikdo, snad kromě jejího obvodu v Blansku, neslyšel.
Dalším na tomto seznamu hanby je poněkud překvapivě Alena Dernerová, která z rasismu obviňovaných Severočechů v obvodu Most zakotvila v klubu STAN. Podobně je to i s nevýrazným sokolovským senátorem Miroslavem Balatkou, který o sobě také za celou dobu v senátu nedal příliš vědět. To, že kandidoval jako nestraník za STAN s podporou TOP 09 a Pirátů vypovídá ale o všem.
Zato šestka je v kavárenské komunitě pojem. Neúspěšný prezidentský kandidát proti Miloši Zemanovi Jiří Drahoš, který dostal jako náplast za svoji neschopnost přesvědčit o svých kvalitách voliče mimo Prahu, možnost kandidovat za kavárnu (KDU-ČSL, SZ, STAN, TOP 09) na Praze 4. Další signatář prohlášení senátor Petr Orel z Nového Jičína zvolený za Stranu Zelených s podporou lidovců, (absurdnější spojení si lze těžko představit), toho zatím také kromě tohoto ostudného podpisu příliš nepředvedl. Stejně jako místopředsedkyně lidovců Šárka Jelínková zvolená do senátu v Kroměříži.
Zato Lukáš Wagenknecht alias bruselský Pavlík Morozov, zvolený v Praze 8 za Piráty, který pravidelně donáší na předsedu české vlády bruselské vrchnosti, patří k oporám místní páté kolony.
Naopak o Radce Chmelové ze Záběhlic slyšel od jejího zvolení pražskou kavárnou (KDU-ČSL, Piráti, LES) na Praze 10 asi jen málokdo. Stejně jako o jejím kolegovi z Prahy 11 Ladislavu Kosovi (SZ, KDU-ČSL, Piráti), který ostudný seznam signatářů protikuberovského prohlášení uzavírá.
Asi málokoho překvapí, že právě těchto 16 senátorů patří dnes spolu s předsedou zahraničního výboru Senátu Pavlem Fischerem k největším kritikům čínské politiky v souvislosti s nátlakem na Jaroslava Kuberu. Zastánci konspirační protičínské teorie, pomrkávají po jeho manželce, chytají se každého slova tragédií zdrcené ženy a podprahově naznačují, že nikdo vlastně neví, jak to s úmrtím předsedy senátu doopravdy bylo.
Tyto "informace" jsou dávkovány do médií ze stejného zdroje jako "informace" o ruských zabijácích usilujících o život tří pražských komunálních politiků. Pro takové pokrytectví je třeba mít opravdu kachní žaludek. Distancovat se od někoho, a po roce, když už se nemůže bránit, neboť je na pravdě Boží, si ho vzít jako záminku pro svoji politickou hru a všemožně jej najednou velebit - toho jsou schopni snad jen liberální demokraté, jak si dnes europeisté s oblibou říkají.
Že je hanba nefackuje.