Letadlo Tu-154 Lecha Kaczyńského havarovalo 10. dubna roku 2010 při přistání na letišti Smolensk-Severnyj. Na jeho palubě bylo 96 lidí: 88 cestujících a osm členů posádky, kteří letěli na pietní akt v Katyni. Všichni zahynuli.

„Ministerstvo zahraničí zaslalo Velvyslanectví RF nótu s výzvou k ruské straně, aby neodkladně vrátila polský majetek – trosky letadla Tu-154M… Ani jedna norma mezinárodního práva neodůvodňuje zadržování polského majetku Ruskem,“ uvádí se ve zprávě Ministerstva zahraničí Polska.

Polsko neustále žádá o předání trosek Tu-154. Velvyslanec Ruska v Polsku Sergej Andrejev Sputniku dříve oznámil, že trosky letadla zůstávají v Rusku, protože polská strana ještě neukončila vyšetřování, a podle ruského zákonodárství mají být trosky k dispozici ruských vyšetřovacích orgánů až do ukončení všech procesních úkonů.

Oficiální mluvčí Ministerstva zahraničí RF Marie Zacharovová vysvětlila, že trosky letadla jsou věcnými důkazy a v souladu se článkem 82 Trestního řádu Ruska „se mají uchovávat při trestním řízení až do nabytí rozsudkem platnosti, anebo do vypršení termínu podání odvolání proti soudnímu usnesení nebo zastavení trestního řízení“.

Mezistátní letecký výbor zveřejnil v roce 2011 závěrečnou zprávu o výsledcích technického vyšetřování, podle níž bylo bezprostřední příčinou havárie rozhodnutí posádky neletět na náhradní letiště, a systémovými příčinami – nedostatky v zabezpečení letu a přípravě posádky.

První polská komise pod vedením bývalého ministra vnitra Jerzyho Millera dospěla k analogickým závěrům a označila za příčinu katastrofy sestoupení prezidentova letadla pod přípustné minimum při přistání nehledě na hustou mlhu. Nynější polské úřady se závěry Mezistátního leteckého výboru a Millerovy komise nesouhlasily a přijaly rozhodnutí o zřízení druhé komise.

Na Ministerstvu zahraničí RF už nejednou označili polské opětovné vyšetřování za politicky angažované.