• Vybrat den

    Červenec 2026
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Astronomové odhalili příznaky budoucí vesmírné katastrofy

    7-4-2020 Sputnik CZ 96 309 slov zprávy
     

    S takovými informacemi přichází portál Science Alert.


    Uvádí se, že doba oběhu předmětů je pouze 20 minut a 1 sekunda.


    Na rozdíl od všech ostatních podobných systémů však mezi blízkými hvězdami neexistuje žádný tok hmoty. Podle teorie by taková těsně umístěna nebeská těla měla být zdrojem gravitačních vln. 


    Podle výpočtů dojde v důsledku energetické ztráty za 6-7 milionů let ke kolizi bílých trpaslíků s vytvořením jednoho masivního bílého trpaslíka.


    Vědci se domnívají, že ačkoliv stále není možné potvrdit, že gravitační vlny generované tímto binárním systémem lze pozorovat, kosmická observatoř zvaná LISA (Laserová interferometrická kosmická anténa), která má být spuštěna v roce 2034, je dokáže zafixovat.


    Gravitační vlny byly poprvé detekovány 14. září 2015 na dvou dvojčatech detektorech laserové interferometrické gravitačně vlnové observatoře LIGO, které se nachází v Livingstonu (Louisiana) a Hanfordu (Washington) ve Spojených státech.



    Ochrana proti vesmírným katastrofám


    Na konci prosince jsme informovali o tom, že čínští vědci zvýšili přesnost sledování vesmírných odpadů na oběžné dráze Země. Pomůže to profesionálům zajistit efektivní ochranu pro létající stroje díky vytváření bezpečnějších tras.


    Taková informace byla zveřejněna v tiskové zprávě na Phys.org.


    Vědci vytvořili systém detekce kosmického odpadu, srážka se kterým hrozí katastrofálními následky pro satelity, pomocí dalekohledů s laserovými dálkoměry, které jsou řízeny neuronovou sítí. Tato síť je schopna si všimnout objektu s průřezovou plochou rovnou jednomu metru čtverečním ve vzdálenosti 1 500 kilometrů.


    Nová metoda daleko přesahuje možnosti stávajících systémů s laserovými lokátory, které určovaly polohu s nezbytnou přesností pouze na vzdálenost jednoho kilometru. Hlavní komplikace spočívala v tom, že světelný signál odrážený od odpadu byl spíše slabý. Pro lepší rozpoznání vědci použili genetický algoritmus a Levenberg-Marquardtův algoritmus. První je založen na náhodném výběru a variacích požadovaných parametrů, z nichž jsou vybrány ty, které nejlépe vyhovují řešení úkolu. Druhý minimalizuje součet druhých mocnin odchylek funkce od požadovaných parametrů. 


    Vědci optimalizovali práh citlivosti neuronové sítě, aby snížili počet falešných poplachů. Přesnost systému byla testována na vzorku 22 hvězd.


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑