„Smutné je, že radnice Prahy 6 zneužila k fyzickému odstranění sochy současné epidemie. Pan starosta si uvědomil, že za normálních okolností by byly před sochou proti odstranění demonstrace, jako se to dělo už několikrát, což dnes samozřejmě nehrozí, když kvůli nouzovému stavu platí zákaz shromažďování,“ řekl Sputniku prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.

12. září s 33 hlasy pro a jedním hlasem proti se zastupitelé Prahy 6 rozhodli odstranit sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva, který v čele s vojskem 1. ukrajinského frontu společně s jednotkami vojsk 2. a 4. frontu osvobodil Prahu v květnu roku 1945.

Socha maršála Koněva bude následně uskladněna v prostorech společnosti specializované na ukládání uměleckých předmětů. Podle slov místostarosty Prahy 6 Jana Laciny (STAN) by měl být pomník umístěn do sbírky budoucího Muzea paměti 20. století. Datum a místo zřízení muzea zatím není stanoveno. Na místě pomníku maršála Koněva má vzniknout společný památník osvoboditelům Prahy, o jehož podobě se rozhodne v mezinárodní soutěži.

K dalšímu osudu sochy se profesor Rychlík vyjádřil následně: „Jsem rád, že socha alespoň nebyla zničena, ale byla uložena do depozitáře muzea. Doufám, že v budoucnu se pro ni najde vhodné místo”. Samotná socha byla před demontáží objektem zneuctění a poškozování neznámými pachateli. K poslednímu incidentu tak došlo koncem srpna minulého roku.

O samotné soše maršála Koněva se Jan Rychlík vyjádřil loni pro deník Právo (vydání 5. 9. 2019, str. 7). „Osobně mně pomník maršálu Koněvovi nijak nevadí, a pokud jde o mne, nechal bych jej tam, kde je. Ale o Koněva mi ani tak nejde: jako historikovi mi jde především o to, aby výklad historie nepodléhal politickým zájmům a tlakům a aby dějiny nebyly účelově upravovány podle okamžité politické situace, jako je tomu ve známém románu George Orwella 1984,“ uvedl historik.

Pomník maršálu Koněvovi byl odhalen v roce 1980 u příležitosti 35. výročí osvobození Prahy od vojsk nacistického Německa. Operace osvobození hlavního města tehdejšího Československa proběhla 9. května 1945, kdy do města dorazily jednotky 1. ukrajinského frontu pod vedením maršála Koněva. Ve stejný den se k nim přidala vojska 2. a 4. ukrajinského frontu.

Pamětní deska na počest podílu Rudé armády v čele s maršálem Koněvem byla odhalena v roce 1946. Když probíhaly opravy budovy Staroměstské radnice v roce 2017, pamětní deska byla odstraněna a již se nevrátila na své původní místo. Důvodem podle pražského primátora Zdeňka Hřiba byl historicky nepřesný text. Hlavní odpůrci zejména uvádí, že zmíněné památníky nezohledňují podíl maršála Koněva na maďarském povstání roku 1956 a jeho roli při vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.

Účast Ivana Stěpanoviče Koněva v událostech z roku 1968 není jednoznačně prokázána. Ruské ministerstvo zahraničí opakovaně zdůrazňovalo, že maršál složil svou řídící funkci již v roce 1963 z důvodu pokročilého věku. Stejný názor vyjádřil i historik Daniel Povolný, který v rozhovoru pro portál Aktualne.cz uvedl, že role maršála Koněva v událostech roku 1968 byla nulová, protože v té době byl již v důchodu. Prezident Miloš Zeman v rozhovoru v pořadu TV Barrandov minulý rok připomněl, že v roce 1970 Koněv odmítl přijmout vyznamenání normalizační vlády. Maršálova dcera Natalia Koněvová také uvedla, že její otec byl v roce 1968 těžce nemocným člověkem a následně po pěti letech zemřel na rakovinu. 

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.