Podle bývalého prezidenta překonání následků pandemie a, jak dodává, následků jejího řešení, bude možné pouze za předpokladu zásadní změny ve společnosti. Konkrétně se jedná o opuštění „hysterické protikorupční paranoie“. Tu označil za zbraň proti pravicové Topolánkově a Nečasově vládě, která ale postupně ovládla politiku jako celek, i veřejné mínění.

„Zavlekla naši zemi do dusivé a nenávistné atmosféry všeobecného podezřívání, uměle vytvářených skandálů, údajných protikorupčních monstrprocesů a rychle se šířící houštiny byrokratických procedur, majících – prý všudypřítomné – korupci bránit,“

napsal Klaus.

Exprezident se obořil i na názor o tom, že český podnikatel, který byl kdysi obdivovaný hrdina 90. let, je nyní nedůvěryhodný a pochybný zloděj. Podobně je hodnocen i velký kapitál vzniklý po privatizaci.

„Heslem doby byla tzv. transparentnost, která likvidovala soukromí lidí na exponovaných místech i obchodní tajemství firem. Ambicí státu se stala kontrola všeho a všech. Ctností je udavačství a obdivovanou hodnotou chorobná závist,“ trvá na svém Klaus, který se obává i posílení represivního aparátu státu.

Kvůli všemožným byrokratickým procedurám, které mají předejít korupci, tak dlouho trvá stavební řízení a výstavba nové infrastruktury je velmi dlouhá, „a proto se vláda místo práce pro občany věnuje sebeobraně svých členů“, dodává Klaus. Efektivní vládnutí je dle jeho slov paralyzované.

Jako praktický příklad uvedl nedostupné zdravotní pomůcky v době pandemie koronaviru.

„Striktní a nesmyslně komplikovaný zákon o veřejných zakázkách se svými lhůtami a byrokratickými požadavky neumožňoval v normálních poměrech vládě přiměřeně jednat a preventivně se na zdravotní krizi takovéto dimenze připravit. Zákon o veřejných zakázkách vyžaduje realizovat jen ‚nejlevnější‘ nákupy, takže se dá nakupovat téměř jedině v Číně, což diskriminuje naše výrobce. Prostřednictvím zákonů tohoto typu se výroba stěhuje do Číny,“ míní bývalá hlava státu.

Řešení přišlo až s vyhlášením nouzového stavu, kdy se již nemusely uplatňovat „absurdní byrokratické postupy motivované protikorupční paranoiou“.

Klaus se obul i do neziskových organizací, u nichž je boj proti korupci hlavním zdrojem jejich aktivit:

„V této atmosféře ‚rozkvetl‘ celý průmysl samozvaných protikorupčních iniciativ a neziskových organizací, které se přisály na stát, vnucují mu nátlakem své zájmové agendy, jsou jím jako ‚bohulibé‘ financovány z veřejných prostředků a strhávají na sebe významnou část veřejné moci. Jejich nástrojem je skandalizace nepohodlných, zastrašování a nátlak na veřejné činitele a další zužování prostoru, jímž musí projít každý záměr cokoli významného udělat.“

Klaus vyzývá k tomu, abychom si přiznali, že korupci nelze vymýtit dalšími zákazy a zvyšováním moci represivního aparátu.

„Chceme-li rychle překonat devastující následky současné epidemie pro naši ekonomiku a zajistit její rozkvět do budoucna, je nezbytné protikorupční hysterii opustit. Ne proto, že by nebezpečí korupce a zneužití moci neexistovalo. Ale kvůli poznání, že tyto jevy nelze vymýtit dalšími a dalšími zákazy, porušováním soukromí lidí, sledováním lidí, udavačstvím a růstem moci represivních orgánů. To vše korupci pouze schovává a zastírá, to odpovědnost rozmělňuje a jakoukoli aktivitu paralyzuje,“ vysvětluje.

Vyslovuje se proto pro podporu podnikatelské iniciativy, která nesmí být dušena „nekonečnými regulacemi, kontrolami, EET, nesmyslnými daněmi, odvody, povolenkami všeho druhu a zeleným údělem“.