Dělostřelecký útvar armádního sboru Baltské flotily, který se nachází v Kaliningradské oblasti, získal do výzbroje nové reaktivní raketomety Smerč, uvádí se ve zprávě ruského ministerstva obrany z 30. března.

Tato nová technika nahradila raketomety Grad, které byly dříve součástí výzbroje.

V čem je síla Smerče. V 10 bodech

Vzhledem k tomu, že o „Smerči“ již bylo napsáno více než dost, připomínáme, co tento systém umí.

1. Jedná se o velkorážový (300mm) systém vyvinutý v SSSR a používaný od roku 1987. V současné době je ve výzbroji Ruska a některých zemí SNS, Alžírska, Indie, Venezuely. Čína ho úspěšně zkopírovala.


2. Dosah činí od 20 do 120 kilometrů.


3. Odpalovací zařízení může jednou salvou s 12 raketami „pokrýt“ plochu 0,7 km2.


4. Brigáda má pravděpodobně 12 raketometů. To znamená, že salvou brigády může být zničena živá síla a nepřátelská technika na ploše asi 8 kilometrů čtverečních.


5. K zasažení živé síly a motorizované pěchoty lze použít rakety s kazetovými hlavicemi s tříštivými a výbušně-tříštivými prvky, jakož i rakety s termobarickými bojovými hlavicemi (někdy jsou také nazývány municí objemové exploze).


6. K zasažení tanků na stanovišti nebo dokonce během pohybu mohou být použity rakety s kazetovými bojovými hlavicemi, které jsou vybaveny bojovými prvky s vlastním cílením, schopnými proniknout obrněným cílem.


7. Před několika lety se objevily informace o vytvoření rakety, v jejíž bojové hlavici se nachází malý průzkumný robot Tipčak, který je schopen provádět průzkum na vzdálenost až 70 km. Baltská flotila a pobřežní vojska mají navíc k dispozici drony Orlan-10 a Forpost, které také mohou pomoci s označením cíle pro Smerče.


8. Smerč je nejúčinnější proti pevnosti nebo vojenské základně, stanovištím protiletadlové nebo protiraketové baterie, letištím a v případě existence operačních výzvědných informací i proti nepřátelské vojenské jednotce soustředěné na útok.


9. Samozřejmě mohou být zasaženy i středně chráněné stacionární cíle, jako jsou továrny, distribuční energetické, ropné a plynové uzly, přístavy a další objekty průmyslové infrastruktury.


10. Smerč je operativní. Doba nasazení odpalovacích zařízení komplexu činí maximálně 5 minut. K úplnému odpálení salvy je třeba pouze 40 sekund.

Proč to s raketometem Smerč není tak úplně jednoduché. Trochu podrobněji

Jak víme, určité zkušenosti s bojovým používáním komplexů Smerč v místních konfliktech již byly získány - například v Sýrii během osvobození Palmýry vládními vojsky. Dříve byly komplexy používány v Donbasu a také během bojových akcí ruské armády v Čečensku v letech 1999-2000. A zde je třeba zdůraznit, že ve všech těchto případech byly Smerče používány v podmínkách převahy ve vzduchu a při absenci vážného protiopatření pomocí raketových nebo leteckých prostředků. V moderní válce s technicky vysoce vybaveným protivníkem nebyly takové raketové systémy dosud použity. První věc, která zde přichází na mysl, je nutnost zajistit těmto systémům co možná nejhustší protivzdušnou obranu.

Smerč a PVO NATO

Ano, rakety systému Smerč je dost těžké zachytit moderními systémy protivzdušné obrany. Protivzdušné rakety typu Patriot nejsou k takovému úkolu určeny. Jejich hlavním úkolem je boj proti letadlům, raketám s plochou dráhou letu a větším operačně-taktickým raketám. Ale myslím si, že žádný z potenciálních protivníků nebude čekat na palebný útok Smerčů:

odstartování baterií komplexů z míst trvalého nasazení v ohroženém časovém období bude pravděpodobně vysledováno a hlavními lovci na Smerče budou pravděpodobně letecké drony se řízenými střelami. Jak ukazují zkušenosti s vojenskými operacemi Turecka v syrském Idlibu, bezpilotní drony s dlouhým doletem by například mohly detekovat a možná dokonce zabránit útoku raketových baterií tak nápadné a poměrně těžké techniky na stanoviště. Je pravda, že v této situaci nemá smysl hovořit o plánech Varšavy na získání bezpilotního letounu nebo о tom, že vstříc Smerčům vyletí WB Electronics Warmate, jednoduše proto, že by to znamenalo ozbrojený konflikt mezi Ruskem a celou Aliancí. Se všemi z toho vyplývajícími důsledky.

Ať už je to jakkoliv, Rusko má všelék na raketové drony. Mohou s nimi bojovat mobilní systémy typu Pancir, které budou muset zajistit Smerčům, jež zaujaly útočnou pozici, možnost provedení útoku. Navíc je třeba mít na paměti, že celá Kaliningradská oblast je uzavřena „kloboukem“ systémů protivzdušné obrany S-400. Ačkoliv to bude pro tyto systémy v případě konfliktu obtížné, dokáží zajistit odvetný útok Smerčů.

Více politiky

Komplexy Smerč patří do kategorie zbraní výkonných, ale stále velmi „nápadných“ pro nepřátelské prostředky sledování. Smerče samozřejmě nejsou nejmodernějšími raketovými systémy ruské armády v roce 2020. Myslím si, že jejich přesun do Kaliningradu je spíše politickým gestem s cílem ukázat posílení útočných možností vojenské skupiny exklávy. Možná, že v budoucnu budou systémy Smerč nahrazeny jejich modernizovanou verzí Tornado-Smerč (Tornado-S). To samozřejmě pomůže posílit západní hranice Ruska ve spojení s rozmístěním raketových systémů Iskander v Kaliningradu a rychlou aktualizací složení letecké skupiny pomocí nejmodernějších letadel, například Su-30, Su-35 a v budoucnosti Su-57.

Od Smerče k jadernému konfliktu

Obecně je modelování různých scénářů použití takových raketových systémů v moderní válce s technicky vysoce vybaveným protivníkem nevděčným úkolem. V každém případě takové úvahy vedou ke scénáři vývoje konfliktu s nízkou intenzitou k plnohodnotnému jadernému konfliktu. Nemyslím si, že to někdo opravdu potřebuje.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.