„Je zřejmé, že jestli místo sjednocení během této krize ekonomické rozdíly mezi evropskými zeměmi naopak posílí, bude velmi obtížné udržet evropský projekt pohromadě," řekl Gentiloni pro Radio Capital. 

Politik rovněž poznamenal, že při dosažení kompromisu je důležitá pozice Německa, které minulý čtvrtek spolu s dalšími členy EU zamítlo iniciativu „koronovirových dluhopisů”. Tu navrhlo devět evropských zemí, včetně Itálie, Španělska a Francie. 

Zmíněná iniciativa předpokládá, že v rámci EU vznikne společný systém půjček, který by zemím pomohl se vyrovnat s následky pandemie koronaviru. Podle autorů je důvod ke schválení podobného nástroje silný, a to kvůli společné hrozbě, kterou koronavir představuje pro evropské státy.  

„Jsme společně odpovědní za účinnou a jednotnou evropskou reakci," psali vůdci devíti zemí ve společném dopisu. 

Během čtvrtečních jednání Německo a další severoevropské státy zamítly navrhovaný systém, místo něj doporučily použití Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). To však vyvolalo negativní reakci dalších členů EU, které spojují ESM s úspornými podmínkami dříve uvalenými na zasažené dluhem Řecko či Portugalsko.  

Premiér Itálie Giuseppe Conte se v této souvislosti obrátil na Radu Evropy s ultimátem, aby během 10 dní přišla s „adekvátním řešením“. Politik rovněž varoval před pádem image EU v očích italských občanů.  

Covid-19 ve světě 

11. března WHO oznámila vypuknutí nové infekce, kterou vyvolává koronavir SARS-CoV-2 za pandemií. Podle posledních údajů organizace bylo ve světě zaznamenáno více než 638 tisíc případů infekce, zemřelo přes 30 tisíc lidí. 

Původně na konci prosince o případech neznámé pneumonie informovaly úřady ČLR. Ohniskem nákazy se stalo čínské město Wu-chan v provincii Chu-Pej. Odborníci zjistili původce choroby – nový typ koronaviru. WHO později dala chorobě oficiální označení Covid-19.