Čeští poslanci Jiří Mihola (KDU-ČSL), Leo Luzar (KSČM) a Helena Válková (ANO) předložili návrh o uznání 15. března „Dnem zrady, zániku statnosti Československa“. Dotyční považují německou okupaci Československa v březnu roku 1939 za důsledek zrady, jež se uskutečnila o půl roku dříve v Mnichově. Návrh poslanců by měl být českou vládou projednán již v pondělí.

„Odůvodnění hlavních principů a nezbytnosti navrhované právní úpravy: V tento den se dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938 kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily Československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu. Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava,“ uvádí se v návrhu.

Jako jeden z důvodů této iniciativy poslanci uvádějí snahu přispět ke zvýšení úrovně znalostí českých občanů o základních historických událostech, jež měly zásadní vliv na osud a dějiny československého státu.

Postoj českých ministerstev

O vyjádření stanoviska vůči tomuto návrhu bylo požádáno pět českých resortů. Ministerstvo kultury zaujalo nesouhlasné stanovisko. Jako jeden z důvodů představitelé resortu uvedli, že označení Den zrady by spíše souvisel s mnichovskou dohodou, než s datem navrženým poslanci. Kromě toho nepovažují zavedení dalšího významného dne za nutné, jelikož by to rozptýlilo symbolický význam ostatních významných dnů, jež jsou spojené se zmíněným historickým obdobím. Obdobné stanovisko zaujalo i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, které rovněž zdůraznilo, že obdobný návrh již byl vládou zamítnut v únoru. Jedná se totiž o návrh řady poslanců, včetně Tomia Okamury a Radima Fialy. Neutrální postoj vyslovila dvě ministerstva, a to resort vnitra a spravedlnosti.

Ministerstvo zahraničí sdělilo, že by schválení tohoto návrhu nebylo vhodné, a to z politických důvodů. Svůj postoj odvozují od principů Česko-německé deklarace z 21. ledna 1997, v níž se oba státy zavázaly vyhýbat se tomu, aby zatěžovaly své vztahy historickými událostmi a otázkami.

„Přijetí poslaneckého návrhu zákona, který cílí na negativní emoci proti Spolkové republice Německo, by zbytečně ohrožovalo současné vynikající vztahy mezi oběma státy,“

uvádí se v doporučení ministerstva zahraničí pro českou vládu.

Podobná novela od SPD

Obdobný návrh stanovit 15. březen Dnem památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem předložilo také hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Kabinet ANO a ČSSD se k němu ale postavil záporně, a to s odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné.

Období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná podle vlády už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství.

„Dalším rozšiřováním okruhu významných dní připomínajících stejné dějinné období se jejich symbolické postavení spíše oslabuje,“ vysvětlili ministři ve svém stanovisku.

Počet významných českých dnů se zvýšil letos, kdy se mezi ně zařadil i 21. srpen. Ten připomíná oběti invaze v roce 1968 a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy.