ECB plánuje nakoupit 750 miliard eur státních dluhopisů v rámci podpory boje proti koronaviru. Kvůli tomu se rozhodlo zrušit doposud platný limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny. To jí otevírá cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz.

„Naše věrnost euru nemá limity,“ prohlásila šéfka ECB Christine Lagardeová.

Řada expertů ale varuje, že toto rozhodnutí může vést k soudním sporům, neboť ECB má přímé financování vlád zakázáno. Podle Petra Robejška pravým cílem tohoto opatření ale není pomoc zemím vypořádat se s důsledky pandemie koronaviru, nýbrž „kompletně financovat státní rozpočty zemí jako Itálie a Španělsko“. Právě Itálie a Španělsko jsou země, které jsou v Evropě nejvíce postiženy koronavirovou pandemií.

„Ti, kteří si myslí, že se ECB rozhodla správně, tak nechápou, že pod záminkou pandemie, ale ve skutečnosti kvůli záchraně chybně nastavené měny a kvůli podpoře rozhazovačné politiky vlád, budou oni a jejich potomci trvale vyvlastňováni,“ varoval Robejšek. Stanou se otroky vykořisťovanými nekvalitní a svévolnou politickou kastou,“ doplnil.

Ekonomové ale očekávají, že v kvůli pandemii koronaviru, jejíž centrum se přesunulo z čínské provincie Chu-pej do Evropy, způsobí na starém kontinentě hlubokou recesi. Jak hluboce evropské ekonomiky poklesnou, bude záležet na tom, jak dlouho potrvají omezující opatření. Právě kvůli těmto obavám bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi vyzval země k velkému stimulačnímu balíčku.

Mnohem vyšší veřejný dluh se stane „stálým rysem našich ekonomik,“ poznamenal Draghi.

Naopak proti finančním opatřením, která mají zachránit před ekonomickými dopady koronavirové krize se dříve vyslovila i ekonomka Markéta Šichtařová.

„Státy ‚zachraňují‘ ekonomiky, které předtím vypnuly antivirovými pravidly. Rvou do nich peníze, aby povzbudili poptávku. Ale lidé nepřestali utrácet ze strachu (poptávkový šok.) To podniky přestaly vyrábět, protože to dostaly befelem (nabídkový šok). Výsledek: inflace cen bydlení,“ napsala na Twitter.