„Jak teď všude slyšíme o schodku, viru a dluzích, je nejspíš všem jasné, že bude třeba někde vzít, aby se mohlo jinde dát. Proto navrhuji začít osekávat tam, kde nás to všechny bude nejméně bolet. A seriál začnu účelově vytvořeným projektem s ušlechtilým názvem Člověk v tísni, kde hned můžeme ušetřit 200 miliónů korun,” poukazuje Vachatová na částku, jež zmíněné politické neziskovce přistála ze státního a městského rozpočtu v roce 2018.

Členka hnutí dodává, že rozpočet, se kterým organizace v tomtéž roce nakládala, přesahuje dvě miliardy korun. Z větší části je přitom financován ze zahraničí.

„Čí zájmy tedy tato politická neziskovka hájí? Ty české to zrovna nejsou,” zdůrazňuje.

Rozpor v jednání organizace shledává zejména v tom, že Člověk v tísni obvykle pomáhá rozvojovým zemím vypořádat se s problémy, které podstatně snižují jejich životní úroveň. V Česku, jež se naopak řadí mezi hospodářsky rostoucí a vyvinuté země, se podle Vachatové působení organizace omezuje hlavně na propagační a agitační činnost, která má společnost přesvědčit o nediskutabilní povaze určitých hodnot.

„Člověk v tísni pomáhá například v Zambii, Iráku, Mongolsku, Afghánistánu, Nepálu, v Moldavsku, Kambodži a kdoví kde ještě. V Gruzii bojují například se státní korupcí, v Angole učí lidi se správně mýt, na Filipínách poskytují psychickou pomoc. V době ‚nenouze´ chodí po českých školách a prostřednictvím projektu Jeden svět na školách vnucují našim dětem své jediné a vcelku vyhraněné vidění světa, například, že je multikulturalismus, islamismus a ekologismus úžasná věc,” konstatuje.

Natálie Vachatová si zároveň všímá, že omezení provozu organizace na pražské centrále vznikající v rámci reakce na epidemii dodatečně potvrzuje její skutečný záměr. „Napsali nám všem vyjádření a omezili chod centrály. Takové menší Fuck-off. Prý: sledujte sérii filmů pro děti z projektu Jeden svět na školách, které jsme vám nyní zpřístupnili zdarma aneb jak využít nouzový stav na propagandu a agitaci,” poznamenává.

Člověk v tísni, jehož stanoveným posláním je poskytování okamžité humanitární pomoci, by se z tohoto hlediska měl dle Vachatové soustředit spíš na skutečné problémy, se kterým se Česko nyní setkalo.

„Mohli šít roušky, mohli rozvážet seniorům jídlo, mohli věnovat část ze svých miliard na nákup plicních ventilátorů do nemocnic, když na to přijde. Na to ale ty jejich peníze určené nejsou,” shrnuje.

Vyjádření neziskové organizace Člověk v tísni 

Organizace 13. března zveřejnila své stanovisko ohledně situace kolem šíření koronaviru, ve kterém označili situaci za výjimečnou. 

Zpomalení šíření viru je považované Člověkem v tísni za klíčový úkol v boji proti infekci, vzhledem k čemuž přizpůsobila organizace své fungování omezením provozu na pražské centrále. Podotýká však, že členové organizace řeší možnosti, jak by měl Člověk v tísni v Česku zasáhnout. „Promýšlíme způsob, jak to udělat smysluplně, jak pomoc koordinovat a jak podpořit ohrožené skupiny obyvatel, ” upozorňují. 

Uvádí se však, že prioritou činnosti Člověka v tísni je pokračovat ve svých programech za hranicemi, a to například v Sýrii. „Situace je výjimečná a žádné řešení není ideální, všichni se s tímto vývojem setkáváme poprvé,“ uvedli v organizaci.

​

​