V úterý došlo ke zpožděnému o den, ale silnému účinku tohoto oznámení na finančních trzích po celém světě - rostly ceny všeho, včetně měn rozvojových zemí, zlata, ropy a akcií společností.

Psychologický účinek, kterého dosáhly americké úřady, lze také těžko přecenit a bude mnohem dlouhodobější než jakýkoliv přímý dopad na ceny nějakých aktiv. Termín „bazooka Fed Reserve“ je na finančních trzích již dlouho zaveden a používá se v případech, kdy americká centrální banka uplatňuje některá naléhavá, neobvyklá a možná velmi nebezpečná opatření finančního působení na trhy a ekonomiku jako celek.

Jako příklad emocionální reakce na to, co se stalo v pondělí, můžeme uvést hodnocení z článku v Australian Financial Review, předních finančních novin na jižní polokouli, které začíná tézí: „Zapomeň na bazuku. Federální rezervní systém začal používat jaderné zbraně“. Rozhodnutí o nekonečném kvantitativním zmírňování (nekonečné vykupování amerických vládních dluhopisů z trhu – pozn. aut.) u největší světové centrální banky je rozhodujícím okamžikem nejen v této krizi, ale také v historii centrálních bank, což svědčí o závažnosti poklesu (ekonomické) aktivity, který se odrazí na světové ekonomice a finančním systému, který ji podporuje.

Teoreticky, po takovém prohlášení Federálního rezervního systému, měl růst cen na burzovních platformách začít téměř okamžitě, ale v den přijetí rozhodnutí se vše pokazilo, protože činnost regulátora aktivně (a účinně) mařili američtí politici. Jde o to, že se kongresmani a senátoři rozhodli, že nyní je velmi dobrý okamžik k tomu, aby se mezi sebou pořádně rozhádali ohledně podrobností legislativního balíčku opatření na podporu americké ekonomiky, a zmařili jeho očekávané přijetí. Hráči na finančních trzích celého světa logicky dospěli k závěru, že žádná opatření Federálního rezervního systému nezachrání americkou ekonomiku, pokud ji řídí takoví intelektuálně svérázní politici, a v globálních podmínkách znamená pád americké ekonomiky nejtěžší krizi po celém světě.

V úterý trhy celkově rostly, a to i díky naději, že Trump nebo slavný americký „hluboký stát“ nakonec udělá pořádek nebo vytvoří alespoň nějaký konsenzus. Stojí za zmínku, že ctihodní senátoři a kongresmani se pohádali a nehlasovali ne proto, že by to chtěli udělat co nejlépe, ale protože každá strana se pod záminkou boje proti krizi pokoušela propašovat do návrhu zákona dotace pro své firemní sponzory nebo sociálně blízké skupiny. Matt Stoller, ředitel výzkumné činnosti analytického centra American Economic Liberties Project, sestavil neúplný seznam takových návrhů, které byly projednány na oficiální i neoficiální úrovni.

Urychlení plateb a odstranění rozpočtové kontroly plateb dodavatelům Pentagonu, grant ve výši pěti miliard dolarů na vesmírné projekty miliardářů Elona Muska a Jeffa Bezose, 150 miliard dolarů pro hotely, 145 miliard dolarů pro majitele restaurací, jeden bilion dolarů úvěrových záruk pro Mezinárodní radu nákupních center, povolení odečíst náklady na předplatné do fitness klubů a nákup sportovního vybavení od základu daně, usnadněný proces získávání víz pro migrující zaměstnance masokombinátů, pět miliard dolarů dotací výrobcům piva, 500 milionů pro cukrářské výrobce. A tak dále. Jak správně poznamenal jeden lobbista ve Washingtonu: „Krize může být požehnáním. Pokaždé, když dojde ke krizi a Washington se nachází přímo v této krizi, je to příležitost pro lidi, jako jsem já“. To je důležité, protože diskuse tohoto druhu dobře odrážejí podstatu situace a to, kde a komu půjde většina právě těch peněz, které Federální rezervní systém tiskne a hází na trh v režimu „použití jaderných zbraní“.

Dříve či později se lobbisté, senátoři, finanční aktivisté, akcionáři velkých společností a kongresmani nějakým způsobem dohodnou, přijmou příslušné dokumenty a to nám umožní efektivně vložit peníze do americké (a - nepřímo - světové) ekonomiky, což bude mít pozitivní vliv na jistotu globálních finančních trhů ve světlé budoucnosti. Ale ti, kteří jsou zvyklí plánovat ne na měsíce, ale na roky – a v tomto případě mluvíme o našich pekingských partnerech - nejsou nadšeni washingtonskou měnovou iniciativou a jejími důsledky, které se v plné síle projeví již poté, co odezní šok z epidemie. Oficiální hlásná trouba Číny, státní noviny Global Times, vydala redakční článek, v němž je jasně vysvětlena představa, co se bude dít dál a co musí Čína udělat, aby se vypořádala s následky:

„Ve skutečnosti se reakce Spojených států ve formě tisku peněz stala nevyhnutelným trendem a (tento tisk) probíhá na úkor ekonomiky. Americký dolar je světovou rezervní měnou a hlavní měnou světového obchodu. A právě kvůli finanční hegemonii dolaru bude muset svět vzít na sebe následky rozsáhlého kvantitativního zmírňování (tj. vykupování amerických dluhopisů Federálním rezervním systémem za americké dolary tištěné „ze vzduchu“ – pozn. aut.). V důsledku toho se blíží vážná globální inflace. Rostoucí ceny surovin se brzy rozšíří na všechny produkty po celém světě, což povede k vyšším cenám aktiv, a dopad tohoto růstu se nakonec projeví v reálné ekonomice. Jako jeden z největších věřitelů amerického dluhu musí být Čína ostražitá, pokud jde o dopad tisku peněz ve Spojených státech, s náležitými předvídavými opatřeními týkajícími se struktury čínských devizových rezerv.“

Stojí zato samostatně přeložit poslední větu z diplomatické angličtiny, v níž je napsán sloupek Global Times, do hovorového jazyka: Čína vážně zvažuje scénář, kdy bude třeba okamžitě shazovat dolary (a americké dluhopisy z čínských devizových a zlatých rezerv), protože kroky Washingtonu povedou ke globální inflaci a katastrofické devalvaci samotné americké měny. Vypadá to, že Peking poslal veřejné varování do Washingtonu. Stěží však někoho přivede k rozumu.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.