Pokud jde o současnou situaci s koronavirem, Budil si myslí, že má daná pandemie očistný účinek, a to zejména v tom smyslu, že na čas naučí populaci jednat pragmaticky, racionálně a úsporně a přinutí ji zbavit se přebytečného balastu. Zároveň bychom však neměli očekávat, že svět bude po epidemii koronaviru „lepší“ a že lidé budou soudržnější, altruističtější, morálnější a solidárnější.

„Nebudou, naopak pravděpodobně v podmínkách hluboké ekonomické krize a nedostatku zdravotnického materiálu a zdrojů zesílí vzájemná rivalita. Právo silnějšího je konstantou světových dějin,“ míní.

Rovněž se domnívá, že koronavirus uspíšil a definitivně potvrdil několik základních globálních trendů posledních dvou desetiletí. „Západ ztratil postavení hegemona, Čína potvrdila svoji pozici světové mocnosti, Spojené státy americké se stahují do relativní izolace a postrádají prostředky a vůli činit svět „bezpečným pro demokracii“ a Evropská unie se stala irelevantní entitou,“ uvedl.

Koronavirus dle jeho mínění dále přinese také změnu životního stylu, a to nejenom v oblasti individuální a veřejné hygieny, zdravotnictví a větší kontroly pohybu a chování obyvatelstva.

(Ne)připravenost na krizi?

V rozhovoru přišla řeč i na to, zda jsme v Česku toto nebezpečí nepodcenili. Na to však Budil reagoval následovně: „Připravenost každé země na zvládání krizových situací závisí na hospodářské a bezpečnostní soběstačnosti a odpovědné a výkonné vlastenecké vládě hájící národní zájmy.“

Podotkl také, že nyní už je zřejmé, že je myšlenka evropského „superstátu“ mrtvá a že slouží pouze jako záminka k přežívání parazitující a neproduktivní byrokracie. Proto podle něj nastal čas na přípravu radikální obnovy České republiky, a to ve všech oblastech veřejného, ekonomického a kulturního života.

Zakrývání symbolů EU a selhání unie

Dle Budila ale podobným způsobem bezpochyby uvažují i další evropské národy. Svědčí o tom například zakrývání symbolů EU, ale i další kroky.

„Zakrývání symbolů Evropské unie na rakouských hranicích a nahrazování evropské vlajky ruskou v Itálii v souvislosti s humanitární pomocí, kterou zmíněné zemi poskytla Ruská federace, nejsou pouhými symbolickými a pomíjivými gesty. V Evropě probíhá pod rouškou všeobecné karantény tichá revoluce směřující k rehabilitaci národních států,“ zaznělo z jeho strany.

Nejde přitom podle něj o projev šovinismu, nacionalismu či populismu, nýbrž o pragmatické opatření.

Hovoří také o selhání Evropské unie, jejíž vrcholní představitelé se v krizových chvílích zmohli pouze na všeobecná prohlášení, či dokonce pokárali některé členské státy ze střední a východní Evropy za jejich racionální kroky.

„Přitom Evropská unie měla mimořádnou historickou příležitost se osvědčit a ukázat svým kritikům, že se mýlili. Stačilo sledovat situaci v Číně, vytvořit evropský krizový štáb a včas a účinně koordinovat a realizovat preventivní bezpečnostní opatření, která by ochránila celou Evropskou unii. Lidských, materiálních a finančních zdrojů k tomu měla dost,“ míní.

Z tohoto důvodu je tak potřeba zásadně přehodnotit dosavadní průběh evropské integrace a obnovit Evropu jako společenství svrchovaných a soběstačných národních států.

Český národ si může říct, že byl úspěšným

Profesor si mimo jiné myslí, že pokud jde o Česko, je pravda, že v právě probíhající krizi jsme díky razantním krokům vlády a pochopení a kázni většiny obyvatelstva v zásadě obstáli, a to lépe než řada západoevropských států, které nám byly až doposud dávány za vzor.

„Zdá se, že konečně nadešla chvíle, kdy si český národ může říct, že byl úspěšným, a na tomto základě vytyčit pozitivní program svého dalšího rozvoje. Můžeme být ohniskem obrody kontinentu, ale pouze v úzké součinnosti se zeměmi s podobnou kulturou a historickou zkušeností. Vytvoření takové aliance by mělo být zásadním úkolem pro českou diplomacii v nejbližším období,“ dodal.