Podle tří scénářů se může slovenský hrubý domácí produkt propadnout o 1,4 až 9,4 %. Nejpravděpodobnější scénář slovenské centrální banky je ovšem pokles o 4,5 %. Do svých scénářů ovšem NBS nezahrnula opatření vlád a centrálních bank na zmírnění krize.

Nejčernější scénář předpokládá výrazné narušení globálního obchodu, které potrvá až do léta, a trvalé dopady na světovou ekonomiku. V příštím roce ale centrální banka již očekává zotavení.

„Všichni se shodujeme v tom, že tato krize, jak rychle přišla, může rychle odejít. Na rok 2021 už předpokládáme výrazné zotavení našeho života,“ řekl novinářům guvernér NBS Peter Kažimír.

Naposledy zaznamenalo Slovensko propad svého HDP v průběhu globální ekonomické krize v roce 2009. Tehdy pokles činil 5,5 %. Před epidemií koronaviru odhadovala slovenská centrální banka růst slovenské ekonomiky o 2,2 % po loňském růstu o 2,3 %.

NBS očekává zrušení 70 000 až 130 000 pracovních míst, což by znamenalo zvýšení nezaměstnanosti na 7,5 až 10 % z nynějších 6 %. V důsledku pandemie na Slovensku, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě, zastavily výrobu všechny čtyři automobilky.

„Jsou to všechno velmi ošklivá čísla. Vidíme však světlo na konci tunelu. Slovenská ekonomika to zvládne i navzdory modřinám a škrábancům. Důležité je, že toto krizové období je dočasné, a tak jak razantně přišlo, tak rázné by mělo být i naše zotavení,“ doplnil Kažimír.

Na Slovensku je zaznamenáno 204 nakažených koronavirem. Vláda pod vedením premiéra Igora Matoviče (OĽaNO) kvůli situaci v zemi zavedla další mimořádná opatření. Vláda vyhlásila nouzový stav v zařízeních sociálních služeb, jako jsou například domovy důchodců. V rámci preventivních opatření byla přerušena výuka ve školách. Mimo provoz je řada maloobchodních prodejen kromě například prodeje potravin, drogistického zboží či lékáren. Ty ovšem budou mít zavřeno v neděli. Hromadné sportovní, kulturní a společenské akce jsou zakázány. Byla zavedena povinnost nosit roušku mimo své obydlí.