Teploty na Merkuru mohou dosáhnout 400 stupňů Celsia, ale z nějakého důvodu má nejbližší planeta ke Slunci obrovské množství ledu. Zdá se, že nová studie provedená výzkumníky z Institutu technologie v Georgii tuto záhadu díky chemii prolomila.

Sluneční větry, které zasáhly Merkur, nesou nabité částice, a to včetně protonů. V interakci s minerály planety vytvářejí takzvané hydroxylové skupiny, které se při extrémním oteplení uvolní a narazí do sebe a produkují molekuly vody a vodík. Tyto molekuly cestují po planetě a některé z nich přistávají v kráterech v trvale zastíněných oblastech, tedy oblastech, které nikdy nedostávají přímé sluneční světlo a mají extrémně chladnou teplotu.

Vzhledem k tomu, že Merkur nemá atmosféru, což znamená žádný vzduch, který vede teplo, se tyto molekuly vody promění v led. „Je to trochu jako píseň Hotel California. Molekuly vody se mohou přihlásit do stínů, ale nikdy nemohou odejít,“ řekl Thomas Orlando, profesor z Institutu technologie v Georgii a vedoucí studie.

Podle výzkumu, zveřejněného v časopise Astrophysical Journal Letters, může tento proces představovat až 10 procent celkového množství ledu na Merkuru, které se rovná přibližně 11 miliardám tun ledu.

Vědci tvrdí, že zbytek ledu pravděpodobně vznikl srážkami s asteroidy a meteority.

„Připustil bych, že spousta vody na Merkuru byla způsobena srážkami s asteroidy,“ řekl Brant Jones, výzkumník Technické školy chemie a biochemie v Georgii a první autor článku. „Ale je tu ta otázka, kde asteroidy naložené vodou dostaly tu vodu.“

A co se týká lidských účelů, pokud jde o budoucí průzkum vesmíru a planetární kolonizaci (ne jenom Merkuru), stejné chemické procesy by mohly ukazovat způsob, jak najít vodu v prostředích, které jinak žádnou nemají.