
Onemocnění COVID-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2. Nový koronavirus je jinak RNA virus, který se sám o sobě replikuje vždy s určitou chybou, čímž dochází k jeho „přirozeným“ mutacím, o to je boj s ním složitější. Je prokázáno, že za mutacemi vůbec stojí i objektivní vnější faktory, jejichž výslednicí může být dále mutující entita koronaviru, ale i oslabený organismus lidí, který je k infekci koronaviru náchylnější…
V přírodě existuje tzv. ionizující záření (IZ). Část z něho pochází ze Slunce a vnějšího vesmíru, zde pak hovoříme o „kosmickém záření“.
Podíváme-li se do klasické knihy Od molekul k člověku (От молекул до человека, Moskva 1973 /překlad amerického originálu/): „Záření neboli radiace působí na buňky, na buněčnou DNA. Působí tímto pádem i na vnitřní orgány, … vyvolává onkologická onemocnění. Při kompletním ozáření dochází k degeneraci buněk. Obecně: působení ionizačního záření je dvojí: dochází jak k rozpadu buněk, tak k jejich mutacím, ty se mohou projevit (buď rovnou, pozn. red.) nebo až u příštích pokolení.“ (Zkráceno)
Že radiace působí, tyto změny potvrzuje i stejně klasická kniha Биология (Мир, 1968 /Claude A. Villee, Harvard University, 1967/): „Kosmické paprsky, které dopadají na Zemi, mohou zapříčinit některé spontánní mutace; další mutace vznikají v důsledku náhodných chyb, které doprovází proces genové replikace…“ (str. 534).
V otázce vlnového a částicového záření reportéra Sputniku poučil Ing. Stanislav Fischer, CSc., resp. jsme se zeptali, co je to ono KS – kosmické záření?
Ing. Stanislav Fischer, CSc.: Za mě mohu pohovořit o kosmickém záření. Naše Slunce (jako kosmické těleso, pozn. red.) svítí ve všech oborech spektra, včetně rentgenového záření. Vlastně emituje jak vlnové (elektromagnetické), tak částicové záření současně. Kosmické záření jest tedy širokým pojmem. Třeba rentgenové záření není částicové, jde o elektromagnetické vlnění (záření vlnové, pozn. red.). Naopak částicové záření je dáno proudem protonů, elektronů, jader...
Naše hvězda, četl jsem u Jiřího Grygara v knize Vesmír (1979, str. 99), patří dle Hertzsprungova-Russelova diagramu do „pásu hlavní posloupnosti“ (spektrální třídy G2V) …
Ano. Znamená to, že se vyznačuje mírným záhřevem, který neničí na Zemi vše živé. Mírný a stabilní výkon naší hvězdy alias Slunce život na Zemi právě umožňuje… Život sám má rozmanité podoby, jedním z projevů života jsou i ony viry…
Jakou roli v pohlcování záření hraje atmosféra, případně, když ji lidé znečišťují, má to na záření nějaký vliv?
Zemská atmosféra je peřina, která pohlcuje záření. Naše atmosféra není tak hustá, vše nepohltí. Kdyby byla hustší, byla by méně propustná... Většina škodlivého záření se naštěstí absorbuje i tak, zejména pak nízkoenergetické částice.
Civilizační znečištění spíše ztrpčuje život biologickým druhům. Naše vlastní energetické zdroje nemají takový výkon, aby ovlivnily sluneční aktivitu či množství částic Sluncem uvolněné. Co mění intenzitu záření, jsou pak právě ty cykly sluneční aktivity. Jde o různě dlouhé periody, i několikaleté, které souvisí s vlastní sluneční fyziologií.
Pokud jste se mě ptal, zda záření je zodpovědné za mutace života, organismů, pak ano. Ale musíme si říct, že mutace způsobuje i záření emitované z lidských zdrojů včetně jaderných zbraní. Tohle všechno se na genetické informaci druhů podepisuje. Ale je to otázka pro biology… Když je záření moc, hovoříme pak o podmínkách se životem neslučitelných.
Reportér Sputniku se pokusil zjistit, zda mutace koronaviru nebo sám fakt jeho existence by mohly nějak souviset s kosmickým zářením. Rozhodně existují vědecké články na téma záření a virus chřipky (H1N1): „Následně chřipkový virus dále mutoval vlivem těžké spršky kosmických paprsků… (Subsequently the influenza virus has further mutated due to heavy shower of cosmic rays…)“
Zdroje uvádí, že vliv záření se doposud intenzivně zkoumá a nelze jej opomíjet, stejně jako ještě jeden fenomén, kterým je působení sítí 5G. Existují i studie, které mluví o vlivu kosmické radiace na mutace dalších virů (viz virus Zika)
Ve Sputniku jsme před časem uvedli rozhovor s MUDr. Markem Obrtelem, který hovořil o deficitu léků v ČR, do rozhovoru se nevešly Obrtelovy úvahy, zda očkovat či neočkovat populaci. Zatelefonovali jsme mu opět. Nyní jsme se poučili, že se současným virem pomůže jen „odpovědnost, kázeň, izolace a karanténa kontaktů…“. Pan doktor potvrdil, že se sami celkově oslabujeme tím, že „antibiotika jíme málem dobrovolně“. Připustil zároveň, že existují nové druhy virů, kde nezbývá, než si protilátky vytvořit, ale šlo by to lépe u globálně odolné populace lidí.
O komentář jsme také požádali MVDr. Miroslava Šafáře. Pana zvěrolékaře jsme oslovili proto, poněvadž koronavirus je znám zprávě jim, zvěrolékařům, již dlouho. COVID-19 je choroba, která překonala druhovou bariéru. Proto je pro člověka jakoby nová a vyvolává přinejmenším určitou bezradnost…
Názor MVDr. Miroslava Šafáře: Zaprvé, vliv radiace na mutace a potažmo na zdraví člověka je prokázán. Více než to, přirozená radiace je v různých koutech světa jiná, tak jako je jiná i kvalita vody... Už jen dopad cestování z místa na místo se může projevit na buněčné úrovni. Buňky, které byly předtím adaptovány na konkrétní prostředí, jsou vystaveny změně. Jak lidé cestují, tělo dostává další formu neuvědomovaného stresu, který se může projevit i sníženou imunitou. Ano, snížená imunita je dnes velký problém, je zde souvislost i s nadužíváním léčiv.
Jako zvěrolékař mohu potvrdit, že se s koronavirem léta setkáváme. Současná podoba nového koronaviru je závažný fenomén. Faktory, které probíráte v tomto článku, které stojí buď za vlastním RNA virem, nebo které činí člověka vůči tomuto viru méně odolným, považuji za relevantní. Není ani vyloučeno, že až uplyne nějaká doba a podíváme se na COVID-19 retrospektivně, budeme dost překvapeni. Ale počkejme si.
Reportér Sputniku děkuje všem zúčastněným respondentům – rád bych popřál všem hodně trpělivosti při současných opatřeních, která jsou v souvislosti s COVID-19 v ČR podnikány. V rámci toho také přeji všem čtenářům a lidem dobré vůle pevné zdraví.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.