Mor na oba vaše domy

Epidemie „černé smrti“, která pokosila polovinu evropské populace, způsobila vážné změny v lidském vědomí. Při analyzování těchto událostí italský historik Carlo Ginzburg napsal ve svém díle „Obraz čarodějnického sabatu a jeho kořeny“, že hrozné psychologické trauma vyhrotilo hledání vykupitelské oběti, která by mohla uvolnit strach, nenávist a napětí, které se nahromadily ve společnosti.

Samozřejmě je nesprávné srovnávat naši současnost s jejími experimenty s lidskou DNA a dobu, kdy jediným lékem proti moru byla kauterizace bubonů a úřady ani nedokázaly organizovaným způsobem uklidit mrtvoly z ulic. Ale existuje něco společného. Ne, nehledá se „vykupitelská oběť“, to znamená, koho konkrétně popravit, ale víra v již vyvrácené ze strany WHO mýty  o tom, že česnek nebo elektrické sušičky mohou chránit před koronavirem, ukázala, že duševně je lidstvo do jisté míry ve stejném středověku. Jak uvedl ruský sociolog Alexej Firsov ve svém článku pro Forbes, „nehledě na všechny úspěchy vědeckého pokroku používáme v krizových situacích magické myšlení - stejně jako před mnoha staletími“.

V komentáři pro Sputnik expert uvádí, že humbuk kolem koronaviru souvisí s tím, že svět odvykl od takových situací.

„Vědomí společnosti se bude měnit, protože se objevuje pocit určité křehkosti světa. Lidé jsou zvyklí na klid a nyní je tu pocit globálního rizika, nesprávně pochopeného, možná přehnaného, ale přesto pocit, že osud nezávisí na nás,“ vysvětluje Alexej Firsov.

Koronavirus z okna

Dalším rysem středověkého vědomí je to, že vzkvétalo během období feudální rozdrobenosti. Jednoduše řečeno, když je každý sám za sebe a pro sebe.

Strach z koronaviru nutí vlády, aby stále více odváděly své občany na „online“, a samotní občané proti tomu neprotestují. Vzdělávací instituce přecházejí na „distanční vzdělávání“ a evropští odborníci se domnívají, že to umožní potvrdit úlohu chytrých telefonů jako prostředku k získání znalostí, a nikoliv pouze jako nástroje pro zábavu. (Mimochodem, o moru se také říkalo, že následně podnítil rozvoj vědy a vzdělávání.)

Celosvětově vzrostl online prodej potravin včetně potravin s dlouhou skladovatelností. Toaletní papír se stal předmětem uctívání. Pro milovníky sexu je to těžké, ale na některých místech řeší situaci Pornhub bezplatným přístupem k prémiovému předplatnému.

Zkrátka člověk se musí objevovat ve vnějším světě ještě méně než dříve a báseň napsaná v roce 1970 nositelem Nobelovy ceny Josifem Brodským „Nevycházej z pokoje, neudělej chybu ...“, věnovaná sebeizolaci od reality, nabývá nového významu. A v souvislosti s plošným zastavením letů a uzavíráním hranic vypadá reklama popisující život „jetsettera“, který je „dnes v Paříži a zítra v New Yorku“, jako anachronismus a výsměch.

Evropané jako postviroví hikikomori

Někteří ekonomové upozorňují, že koronavirus zaútočil na globalizaci. Světová výrobní mašina, zvyklá volně přijímat potřebné komponenty nebo software z Jižní Koreje nebo Číny nebo z jakéhokoliv místa na světě, narazila na porušení obvyklých technologických řetězců. Podle názoru francouzského ekonoma Jacquese Sapira, vyjádřeného v jeho článku pro Mezinárodní diskusní klub Valdaj , epidemie koronaviru přivedla k poznání, že principy hospodářské suverenity v jakémkoliv odvětví mají klíčový význam pro stabilitu společností, ačkoliv ekonomická suverenita je v rozporu se zásadami globalizace.

Znamená to, že takovou možnou ránu globalizaci lze současně interpretovat jako krizi konceptu globální společnosti? Je nepravděpodobné, že by se Evropané stali jakýmisi postvirovými hikikomori, kteří se stali poustevníky kvůli nepřátelskému (v pravém smyslu) vnějšímu prostředí. Odborníci však upozorňují, že se blíží změny. Další otázkou je, zda se COVID-19 stal tím spouštěčem, nebo prostě, jako v dobrých sci-fi příbězích typu „I am the Doorway“ Stephena Kinga, přiměl lidstvo, aby přehodnotilo existující řád věcí.

Sociolog Alexej Firsov, který se právě vrátil z Itálie, uvádí, že přemíra informací o koronaviru již začíná být ke škodě, protože vyvolává hysterii.

„V Evropě se lidé vyhýbají jeden druhému. Tam člověk s rýmou (i když při koronaviru není rýma, pokud vím), okamžitě vyvolává odcizení, protože nikdy nevíte, co mu je. Myslím, že rozsah reakce postupně překonává samotný důvod. Příliš mnoho fóbií a ty začnou vytvářet nadbytečné hranice. Lidé přebírají model nemocného a pokud řeknete „a čeho se bát“, budete obviněni z podněcování k nižším bezpečnostním opatřením,“ říká Firsov.

Bez xenofobie, ale za hranice 

V rozhovoru se Sputnikem ruský futurolog a biolog Andrej Stoljarov říká, že za dva až tři měsíce bude epidemie koronaviru zlikvidována, ale je třeba si uvědomit, že příroda bude nadále používat epidemie jako „starodávný mechanismus regulace početnosti druhu“ a vzhledem k současné dynamice světa a propustnosti hranic se hrozba globálních epidemií bude pouze zvyšovat.

„Po nějakou dobu bude sociální fóbie přítomna. Ale člověk má takovou vlastnost: rychle zapomíná, co bylo. Další věcí je, že se samozřejmě změní geopolitická struktura. S největší pravděpodobností dojde k návratu k neproniknutelným hranicím. Koronavirus se již stal spouštěčem, zhoršil všechny negativní jevy. A pokud je nepřivede k absurditě COVID-19, přivede je k absurditě jiná epidemie,“ říká Stoljarov.

Alexej Firsov s ním souhlasí: ve společnosti nedojde k výraznému odcizení, protože moderní lidé se díky přemíře informací rychle vzpamatují ze šoků. Ve vzájemných vztazích mezi národy nevznikne „středověká xenofobie“, protože Evropa v tomto smyslu na sobě značně zapracovala. Podle sociologa však nutnost dočasné izolace podnítí vývoj těch trendů, které se ve společnosti objevily již dost dávno.

„V posledních letech vzrostla poptávka po určité místní identitě. A to, co jsme viděli v posledních letech v USA, Velké Británii a Německu, možná i v Polsku, ukazuje, že se objevila protiareakce na globalizaci. Tento trend byl samozřejmě vnímán jako okrajový, ale těchto okrajových příběhů je stále víc a víc. Z toho můžeme vyvodit následující závěr: virus stimuluje ty procesy, které v zásadě již ve společnosti dozrávaly. Ano, společnost začíná cítit hranice. Na území EU, kde nejsou žádné hranice, nyní vzniká jasný pocit, že Itálie je Itálie, tam je jedna situace, v Německu je jiná situace, v Portugalsku je třetí a tak dále,“ říká.

Izolace jako solidarita

Možná, že nová globalizace je právě ta současná situace v Itálii. Země, která se nyní stala hlavní obětí koronaviru v Evropě, koupila v zahraničí 55 milionů masek, ale 19 milionů bylo buď zablokováno producentskými zeměmi, nebo bylo zabaveno zeměmi, přes něž byl tranzit prováděn. Tento seznam zahrnuje také země EU. Italský ministr zahraničí Luigi Di Maio následně uvedl, že Německo a Francie nakonec odblokovaly vývoz masek a ochranných oděvů a předsedkyně Evropské komise vyzvala, aby byl zajištěn volný oběh zboží, včetně zdravotnického

Avšak v době, kdy se virus začal šířit v severní Itálii, byla tato země s touto nemocí osamocena. Krize v situaci s koronaviry je podobná migrační krizi: země, které nebyly tímto problémem bezprostředně zasaženy, většinou nechtějí pomoci,“ uvedl v rozhovoru pro Foreign Policy stálý zástupce Itálie při EU Maurizio Massari. Můžeme uvést další příklad. Srbský prezident Aleksandar Vučić, jehož zemi je deset a půl roku slibováno připojení k Evropské unii, v komentáři k bruselskému rozhodnutí o nemožnosti dovozu zdravotnického vybavení a léčivých přípravků z EU řekl, že evropská solidarita neexistuje a jsou to všechno pohádky.

A mimochodem, následná reakce EK, podle níž každá země bude rozhodovat o zákazu vývozu zdravotnických materiálů samostatně, je také něco nového ve společnosti, kde všechno bylo vždy postaveno na konsensu.

Zástupce WHO v Rusku Melita Vujnovićová v interview pro ruské RBK uvedla, že v současných podmínkách je izolace solidarita.

Paní Vujnovićová měla na mysli, že když se izolujete, můžete tím vyjádřit solidaritu s ostatními členy společnosti a postarat se o ně, aby se nenakazili.

Pokud však vytrhnete její slova z kontextu, bude to velmi zábavné: taková solidarita nyní - když se v zásadě nestaráte o to, co se děje u vašich sousedů. To znamená, samozřejmě, jak řekl Macron: „musíme se sjednotit“, ale „nevycházej z pokoje, neudělej chybu…“.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.