Zkuste se nedotknout

Podle výzkumu amerických vědců žije koronavirus SARS-CoV-2 ve vzduchu několik hodin, na některých površích dokonce až několik dnů. Mj. na mědi skoro čtyři hodiny, na lepence 24 hodin, na plastu a nerez oceli dva až tři dny. Proto je pravděpodobnost chycení infekce při pouhém dotyku toho či onoho předmětu dost velká, zejména když se pak dotkneme rukama očí, nosu nebo úst.

Nesahat si na obličej doporučují skoro všechny specializované internetové zdroje: webové stránky Světové zdravotnické organizace, ministerstev zdravotnictví, amerických středisek pro kontrolu a prevenci chorob. Splnit toto doporučení je ale neuvěřitelně těžké. Americký list The Washington Post napočítal asi deset případů, kdy oficiální osoby porušily tato doporučení v okamžiku, kdy ve svých veřejných vystoupeních lidi vyzývaly, aby se nedotýkali rtů, nosu a očí.

Podle informací australských vědců dokonce i studenti lékařských fakult, kteří vědí o nebezpečí podobných gest, se dotýkají svých obličejů přibližně 23krát za hodinu. Úst, tváří a brady čtyřikrát za hodinu, nosu a očí třikrát, uší a tváří jednou. Každý dotyk trvá v průměru tři vteřiny. Podle jiné informace se lidé dotýkají svého obličeje 15,4krát za hodinu. V každém případě to úplně stačí k tomu, aby koronavirus pronikl do organismu.

Pod tlakem okolností

Podle názoru německých vědců mimovolné dotýkání se obličeje lidem pomáhá lépe zvládnout emoce a soustředit se. Přičemž, čím je stres silnější (a zprávy o pandemii virové infekce jsou samy o sobě stresem), tím častěji se člověk dotýká úst a nosu, a tím déle si mne oči.

Výzkumníci požádali 14 zdravých dobrovolníků, aby splnili několik písemných úkolů na kontrolu paměti. V průběhu testu zazněly každých pět minut pronikavé vysoké zvuky, které vyvolávaly u účastníků experimentu nepříjemný pocit. Současně vědci pomocí encefalografie sledovali mozkovou aktivitu dobrovolníků. Ukázalo se, že počet dotyků obličeje odpovídal úrovni stresu, který byl zaznamenán na elektroencefalogramech.

Chovat se podobným způsobem při záporných zážitcích začínají lidé ještě v lůně matčině, zjistili to britští vědci. Prozkoumali výsledky ultrazvukového výzkumu 15 žen ve 24. až 36. týdnu těhotenství a zjistili, že v okamžiku, kdy prožívá matka stres, dotýká se dítě svého obličeje. Víc než to: děti žen, které v době těhotenství kouřily, se dotýkaly úst a očí častěji než ty, které donášely ženy nekuřačky. Tyto údaje nemůžeme ale pokládat za statisticky významné.

Na úrovni pudů

Soudě podle chování opic je přání za každé neurčité situace dotýkat se svého obličeje instinktivní, a je příznačné pro všechny primáty. Gorily, orangutani a šimpanzové jsou v tomto smyslu jako lidé. Přičemž stejně jako my se dotýkají huby nejčastěji levou prackou.

Izraelští vědci předpokládají, že nejde jen o emoce, ale také o dodatečnou informaci o lidech kolem nás. Dobrovolníkům dali přístroje na měření objemu vdechovaného vzduchu, a pak je pozorovali v průběhu jejich schůzek s jinými lidmi.

Ukázalo se, že pokaždé, kdy účastník experimentu stiskl ruku spolubesedníkovi stejného pohlaví, dotkl se prsty nosu. V tomto okamžiku se objem vdechovaného vzduchu zdvojnásobil.  Může to svědčit o tom, že když se dotýkají tváře po stisku rukou, ověřují lidé vůni jiného člověka. Ostatně stisky rukou, stejně jako i dotyky úst, nosu a oči jsou nyní mimo zákon. Existují vědecké údaje, které potvrzují, že je to také nebezpečné.

Podle studie čínských vědců, kteří zkoumali šíření chřipky A mezi studenty, téměř 60 procent virů se mezi lidmi předává přes ruce.

Co se týče mimovolných dotyků obličeje, doporučují odborníci rukavice z latexu.

„Když si člověk nemocný koronavirem škrábe nos a pak se chytí kliky u dveří, a my po něm se také té kliky chytíme a pak se dotkneme úst nebo nosu, dostávají se virové částice na náš obličej. A když si, nedej Bůh, zamneme oči, ocitnou se na oční sliznici. Proto bychom měli ve veřejné dopravě užívat latexových rukavic. Je to velmi nezvyklý pocit pro člověka, který je nepoužívá denně. Soustředíte se na to a nebudete se obličeje dotýkat. Vyjdete z metra, přijdete domu a ty rukavice ihned vyhodíte,“ podotkl v rozhovoru pro Sputnik ředitelka Borovského ústavu stomatologie Sečenovovy univerzity profesorka Irina Makejevová.

Kromě toho už se objevily aplikace pro počítače a chytré telefony, které zapískají pokaždé, když se člověk pokusí dotknout obličeje. Pro děti jsou zvláštní webové stránky, kde se jim vysvětluje, proč by se neměly dotýkat úst, nosu a očí.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.