
Spolek Milion chvilek není Bůh a pan poslanec Stanislav Berkovec si jednoznačně nezaslouží označení z původně latinského úsloví. Ale situace tak vypadá. Nebo nám ji alespoň takovým způsobem podsouvají média hlavního proudu. Co se to odehrálo před veřejností mimořádně sledovanou volbou radních ČT?
Předtím, než se poslanci v tajné volbě mohli vyjádřit o nových radních, do médií - čistě náhodou, jak jinak - unikl e-mail poslance a šéfa volebního výboru sněmovny Stanislava Berkovce. V dopisu hodnotí kandidáty do Rady ČT podle postoje k současnému generálnímu řediteli ČT a Milionu chvilek.
Pan Berkovec v e-mailu doporučuje například zvolení někdejšího šéfa zpravodajství ČT Romana Bradáče, dramaturga a scenáristy Marka Hladkého či ekonomů Pavla Kysilky a Vladimíra Pikory. Nedoporučuje naopak zvolit lidi, kteří mají podle něj blízko Dvořákovi nebo spolku Milion chvilek, pořadateli protivládních demonstrací, kterých kandidovalo také hned několik.
A oheň byl na střeše. Opoziční kluby ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN vyzvaly pana Berkovce k rezignaci, čemuž se sám dobrovolně nebrání. Podle poslance ale šlo o jeho soukromý názor na kandidáty do Rady ČT, nešlo o ovlivňování.
A teď ta část o Bohovi a volovi. Spolek Milion chvilek pro demokracii začátkem měsíce, ale i dříve, vzkazoval politikům, koho v žádném případě do Rady ČT nelze zvolit. Z nějakého důvodu šlo o váženou ekonomku Hanu Lipovskou a populárního novináře Luboš Xavera Veselého. Média hlavního proudu, včetně veřejnoprávních, chvilkařům dávala prostor k hlásání požadavků. Nikdo se nad tím nepozastavoval, nikdo je nepranýřoval jako pana Berkovce.
A dál? Nátlak na poslance před volbou radních ČT vyvíjely mezinárodní novinářské organizace Evropské centrum pro svobodu tisku a médií, Evropská federace novinářů a Mezinárodní tiskový institut (IPI). Zprávu o tom přinesl server Hlídací pes, který je úzce provázán s kandidátem Michalem Klímou. Nic? Dobrý?
A proč se najednou bojuje o místo radního a chvilkaři podsouvají vážnost této funkce? Členové Rady ČT dohlíží na hospodaření veřejnoprávní televize, jejíž naprostou většinu příjmů tvoří právě koncesionářské poplatky. Radní jmenují a odvolávají také generálního ředitele.
Na politický boj o radní veřejnoprávní televize se Sputnik zeptal známého publicisty a nakladatele Lukáše Lhoťana.
„Viděl jsem text údajného emailu a v něm pan Berkovec nikomu nic nenařizoval, pouze uvedl, že byl dotazován kolegy poslanci a tak vypracoval stručný materiál, který obsahuje informace o kandidátech, které nenalezneme v oficiální prezentaci těchto kandidátu. Osobně nevidím nic špatného v takové činnosti, naopak se ptám, proč vadí podporovatelům určitých kandidátu, že se k volitelům (tj. poslancům) mohou dostat i informace, které by je mohly přesvědčit, aby tyto kandidáty nevolili? To je podle mne větší skandál! Proč někdo chce utajit informace o kandidátech, jež podporují probruselská a neomarxistická uskupení? Proč naopak stejní lidé nekritizují kádrování a zastrašování, které vůči některým kandidátům vede senátor Hilšer, křesťanský neomarxista kněz Halík a spol? Najednou takové chování nevadí?“ ptá se publicista.
Proč se řeší pan Berkovec a nikoho nevzrušují výzvy Milionu chvilek, kterými určují, kdo si zaslouží sedět v Radě ČT? Není to zvláštní situace?
„Ano i ne, protože je to další důkaz tzv. mediodiktatury, tedy situace, kdy byla některá média obsazena aktivisty - v našem případě stoupenci neomarxismu a Nové levice (tzv. progresivisté), kteří pak spolupracují se stejně smýšlejícími lidmi v politické sféře a snaží se skrze mediální tlaky potlačit demokracii a nahradit ji mediokracií, kdy zastrašení volitelé budou volit jen kandidáty navržené progresivisty a podpořené médii ovládané taktéž progresivisty. Je to smrt demokracie v přímém přenose,“ míní pan Lhoťan.
A co říká na celou situaci okolo volby členů Rady ČT? Není zvláštně politizovaná? Není nakonec jedno, kdo tam bude sedět? Petr, Pavel nebo Xaver...
„Není jedno, kdo tam bude sedět, protože progresivní Nová levice si vysloveně zprivatizovala v předchozích letech veřejnoprávní televizi a ovládla ji skrze dosazení svých lidí do celé struktury televize od reportérů až po úředníky a pak díky tomu využili veřejnoprávní televizi k propagování svých neomarxistických názorů a k vytváření politického nátlaku k prosazení svých cílů skrze toto médium. Taktéž si udělali z České televize dojnou krávu nejen tím, že se tam zaměstnali, ale i skrze různé smlouvy pro své soukromé firmy a finanční podporu svých neziskovek,“ říká expert.
Pana Lhoťana jsme se nemohli nezeptat, jak vnímá úroveň vysílání České televize. Je to vůbec ještě veřejnoprávní služba za naše peníze?
„Katastrofa. Česká televize podporuje jeden určitý politicko-společenský pohled a to pohled neomarxistický, opěvující globální světový řád a hlavně socialistickou EU. Názory zastávající konzervativní a vlastenecké postoje jsou nejen potlačovány, ale i zesměšňovány a je naopak propagovaná ideologie multikulturalismu, LGBT, pozitivní postoj k islámu a progresivní Levice. A toto vše je v České televizi propagováno nejen dospělým, ale i dětem,“ soudí expert.
Podle jeho názoru se Česká televize také dopouští manipulací, dezinformací a vyslovených lží.
„Osobně jsem tedy zvědav, jak se Česká televize postaví k tomu, že její aktivistické novináře někdo nachytal u evidentní lži a dezinformace, přiznají to nebo se budou snažit zatloukat a vše bagatelizovat? A podobných případů bylo již odhaleno více, jen bohužel nikdo nepodal na Českou televizi stížnost u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a tak to vyšlo do ztracena. Prostě obyčejný člověk nemá dotace a granty od EU, českého státu či mezinárodních neomarxistických miliardářů, které by mu umožnily nechodit do klasické práce, ale místo toho se věnovat aktivismu. Já doufám, že se proto do dohledového orgánu České televize dostanou lidé, kteří začnou zlepšovat úroveň a nezávislost České televize na aktivistických skupinách progresivní Nové levice,“ říká známý publicista Lukáš Lhoťan.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.