
160 senátorů hlasovalo pro, jeden proti, tři se zdrželi hlasování. Jak uvedla předsedkyně horní komory Valentina Matvijenková, pozměňovací návrhy jsou jedním z nejdůležitějších témat moderních dějin Ruska.
„Je třeba chápat, že v průběhu let od přijetí ústavy získala země obrovské zkušenosti, prošla dlouhou cestu. Jsou zde nové výzvy a hrozby a my je nemůžeme nebrat v úvahu při našich rozhodnutích,“ upřesnila.
Novela hlavního zákona je věnována novým požadavkům předloženým prezidentovi, členům vlády a státním úředníkům na různých úrovních, upevňuje sociální záruky státu vůči občanům, mění okruh pravomocí parlamentu, zakazuje odcizení federálních území, stanoví status ruského jazyka. Pozměňovací návrhy navíc umožňují stávajícímu prezidentovi znovu se ucházet o tuto funkci v roce 2024.
Nyní bude dokument předán regionům. Pokud dvě třetiny z nich budou hlasovat pro, prezident ho podepíše a zveřejní.
Dříve ve středu příslušný zákon schválila ruská Duma. Stalo se tak den poté, co před ruskými poslanci vystoupil prezident Vladimir Putin. Ten mimo jiné uvedl, že není proti vynulování svého současného prezidentského období v novém znění ústavy. Musí to ale schválit ústavní soud a podpořit občané v hlasování o ústavních změnách.
Nejdříve nabývá platnosti třetí článek, který vyžaduje, aby prezident zaslal Ústavnímu soudu pozměňovací návrhy. Tam rozhodnou do sedmi dnů, zda je zákon v souladu s Ústavou RF, a pokud tomu tak není, je otázka uzavřena.
Ve svém pokynu prezident zformuluje otázku položenou k hlasování a stanoví datum (nejméně 30 dnů po vydání pokynu), hlasovat budou moci všichni občané RF starší 18 let, s výjimkou nesvéprávných a vězňů, den hlasování bude prohlášen za nepracovní, organizovat hlasování bude Ústřední volební komise a monitorovat ho budou společenské komory.
Ústřední volební komise během pěti dnů spočítá výsledky a poté je během tří dnů zveřejní. Pokud více než polovina účastníků hlasování podpoří navržené změny, vstoupí aktualizovaná ústava v platnost dnem zveřejnění výsledků hlasování.