Většina pražských městských úřadů dnes vyvěsila tibetskou vlajku jako symbolické připomenutí 80 000 obětí potlačeného povstání v tibetském centru Lhase v roce 1959. Cílem kampaně je poukázat na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.

Celkem se letos akce, podle webových stránek hnutí Lungta, které akci Vlajka pro Tibet v Česku organizuje, zúčastní 46 z 57 pražských městských částí. Vyvěšení vlajky ohlásila například městská část Praha 2, Praha 4, Praha 7 či Praha 9.

Mezinárodní kampaň s názvem Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě a stala se jednou z nejvýznamnějších symbolických akcí vyjadřujících podporu ochrany lidských práv Tibeťanů.

Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996, kdy tibetskou vlajku vyvěsila první čtyři česká města. V loňském roce se k akci připojilo 817 obcí, měst, městských částí nebo krajů.

Štěpánek varuje před novým virem

Na letošní akci Vlajka pro Tibet na své facebookové stránce zareagoval politik Petr Štěpánek. Ten celou věc označil za nákazu, která se projevuje „především obsesivním periodickým vyvěšováním tibetských vlajek“. Čtenáře však uklidnil slovy, že není moc nakažlivá.

„Víc než o Tibet a jeho teokratický režim, o kterém toho postižení ostatně ani moc nevědí, jde pozérským vyvěšovačům o ně samotné, respektive o jejich těžko zvladatelnou potřebu demonstrovat svému okolí jistou formu svého vlastního patologického exhibicionismu. Psychiatrové to diagnostikují jako exhibici pravdy a lásky. Statisticky zatím není přesně kvantifikováno, jaké procento z vyvěšovačů umí Tibet ukázat na mapě,“ žertuje Štěpánek.

Člen KSČM Jan Koros připomněl několik bodů z historie Tibetu

Jan Koros, který se zajímá o historii, ve svém komentáři pro portál Prvnizpravy.cz připomněl, že v době svobodného Tibetu, kdy v něm vládlo duchovenstvo, bylo jedním z oblíbených trestů useknutí ruky.

„Zároveň také to, jak vypadala vláda samostatného Tibetu v první polovině 20. století. Velká Británie též bojovala o Falklandy, Španělsko též bojuje o Katalánsko, Izrael též bojuje o Palestinu atd. Čím je tedy nárok Číny v mezinárodním právu menší než ostatních zemí?“ píše se v Korosově komentáři.