Návrh, který pochází od Lea Luzara (KSČM), Jiřího Miholy (KDU-ČSL) a Heleny Válkové (ANO) má nyní posoudit vláda, a poté i zákonodárci.

„V tento den se dokonala zrada spojenců započatá v Mnichově roku 1938, kdy velmoci Velká Británie, Francie, Německo a Itálie donutily československou vládu přijmout odstoupení území Sudet Německu. Po svévolném rozhodnutí Hitlera vojensky obsadit zbytek území Československa a vzniku Slovenského státu se Velká Británie a Francie zmohla pouze na diplomatický protest. Tímto dnem zanikla státnost mladé Československé republiky a vznikl Protektorát Čechy a Morava,“ uvádí ČTK v důvodové zprávě.

Komunista Leo Luzar v rozhovoru pro Haló noviny uvedl, že byl pro to, aby byly významnými dny ty, „které v dějinách přinesly pro naši vlast něco dobrého“. Ale poté, co byl na konci minulého roku stanoven 21. srpen jako Den památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy, který byl podle komunistického poslance do kalendáře připojen jako významný den v negativním smyslu, rozhodl o tom, že nemáme zapomínat i na další smutná data české státnosti.

„Nelíbí se mi to, ale pokud máme připomínat významné dny i tohoto typu, tedy ty negativní, potom jeden z nejvýznamnějších negativních dnů, který pomalu upadá v zapomnění, je 15. březen, kdy jsme poprvé, a doufám i naposled, ztratili svou státnost,“

řekl Leo Luzar pro Haló noviny.

Připomněl čtenářům, že od vzniku samostatného státu to byl jediný případ, kdy jsme poprvé reálně fyzicky ztratili státnost Československé republiky a stali jsme se protektorátem.

„Byly to opravdu dny zrady,“ dodal komunistický poslanec s tím, že šlo o dokonání mnichovského aktu, který tomu sice měl zabránit, ale nestalo se tak, a 15. března 1939 přestala existovat Československá republika.

Podobná novela od SPD

Obdobný návrh stanovit 15. březen Dnem památky obětí okupace českých zemí nacistickým Německem předložilo také hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Kabinet ANO a ČSSD se k němu ale postavil záporně, a to s odůvodněním, že zavedení nového významného dne nepokládá za potřebné.

Období od obsazení českého pohraničí po porážku nacistického Německa připomíná podle vlády už nyní pět památných dnů a státní svátek Dne vítězství.

„Dalším rozšiřováním okruhu významných dní připomínajících stejné dějinné období se jejich symbolické postavení spíše oslabuje,“ vysvětlili ministři ve svém stanovisku.

Počet významných českých dnů se zvýšil letos, kdy se mezi ně zařadil i 21. srpen. Ten připomíná oběti invaze v roce 1968 a následnou okupaci někdejšího Československa vojsky bývalé Varšavské smlouvy.