Skandál kolem hidžábů

V lednu úřady jižního švédského města Skurup schválili zákaz na takové religiózní pokrývky jako burka, hidžáb či další, které skrývají studenty a zaměstnance základních škol a předškolních zařízení.

Rozhodnutí vyvolalo rozruch na veřejnosti, někteří ho podpořili, ale byli i odpůrci. Debata se tak dostala do švédské televize, v jejím pořadu Setkání diskutovali místní středopravá politička Umírněné strany Loubna Stensåker Göranssonová, která zákaz podporovala, a místní učitelka Naouel Aissaouiová, která zastávala jiný názor. Přitom obě ženy jsou imigrantky a muslimky.

Göranssonová spojila nošení hidžábů s útiskem žen a religiózním naočkováním a přiznala se, že je naštvaná z pohledů na malé děti v závoji.  

„Jestli tě to zlobí, odjeď ze Skurupu nebo ze Švédska. To je také moje země,“ odpověděla Aissaouiová a obvinila svou oponentku z rasismu. Ale poté se sama stála terčem mnoha kritických poznámek ve švédských sociálních sítích. Jedním z takových kritiků se stal Luai Ahmed.

„Může to být nejnepříjemnější klip, jaký jsem letos viděl. Přistěhovalec v zásadě říká všem Švédům: ‚Jste rasisté. Pokud se vám nelíbí závoj na dětech, můžete odjet‘,“ napsal Luai Ahmed a vyzval migranty přizpůsobit se.

Polarizace společnosti?

V komentáři pro Sputnik International Luai Ahmed, který sám přijel do Švédska před šesti lety, poznamenává - ve švédské společnosti existuje hluboká polarizace, která pramení ze skutečnosti, že se v zemi snaží spoluexistovat dvě různé kultury.

„Polarizace byla zahájena imigrací. Jako příklad vždy uvádím - pokud do

Jemenu přijde milion Švédů, došlo by ke stejnému druhu polarizace, ale jemenské obyvatelstvo by bylo mnohem agresivnější,“ sdělil.

Podle něj Švédové nechtějí, aby se muslimové „cítili na okraji společnosti“, ale chtějí, aby „si uvědomili, že Švédsko je světská společnost a křesťanská země“. Podotýká však, že kvůli politické korektnosti se o tom moc otevřeně nediskutuje, a občas lze za politické nekorektní vyjádření dostat pokutu či přijít o zaměstnání, což novinář popisuje jako „policejní dohled nad názory lidí“.

Zároveň říká, že muslimové, kteří věří, že čelí rasismu a xenofobii, tlačí sami sebe do extrému, a dodává, že problém není v tom, že jsou skutečně „odlišní“, ale „že se liší od norem a zákonů Švédska “.

Novinář si myslí, že by Švédové již neměli zametat svůj migrační problém pod koberec, protože společnost se stále více polarizuje kvůli etnickým, náboženským a kulturním rozdílům.

„Dnes (Švédové) kvůli globalizaci a masovému přistěhovalectví dosáhli bodu, kde je třeba tyto problémy projednávat a řešit,“ uzavírá Ahmed.

Migranti ve Švédsku

Největší počet migrantů Švédsko přijalo v roce 2015 – kolem 160 tisíc lidí, většina z nich pocházela z arabských států. V následujících letech tento počet byl menší - 29 tisíc v toce 2016, 26 tisíc v roce 2017 a 21 tisíc v roce 2018. Celkový počet obyvatel Švédka je kolem 10 milionů.