„S-400 je již náš produkt. Pokračuje výcvik. Od dubna budou systémy protivzdušné obrany připraveny k provozu. Včera jsem řekl (ruským kolegům, pozn. red.), že pokud nám Amerika dodá protivzdušné obranné systémy Patriot, tak je také koupíme,“ řekl Erdogan tureckým novinářům na palubě letadla, když se vracel z Moskvy z návštěvy. Cituje ho publikace Hurriyet.

Dodávky nejnovějších ruských systémů protivzdušné obrany S-400, které způsobily krizi ve vztazích mezi Tureckem a Spojenými státy, začaly v polovině července.

Washington požadoval, aby došlo k odmítnutí obchodu výměnou za získání amerických systémů Patriot a hrozil zpožděním nebo dokonce zrušením prodeje nejnovějších stíhacích letounů F-35 do Turecka, jakož i uložením sankcí v souladu s CAATSA (zákon O boji proti protivníkům Ameriky prostřednictvím sankcí). Ankara však ústupky učinit odmítla.

Významné výhody

Co se týče rusko-turecké dohody o Idlibu, i k té sdělil turecký prezident pár slov. Podle něj přinese značné výhody. „Chrání hranice naší země před útoky syrského režimu a teroristickými útoky, připravuje cestu ke stabilizaci a normalizaci v regionu Idlib, chrání naši armádu, která se tam nachází, stejně jako civilisty,“ cituje publikace Hurriyet slova prezienta.

Včera spolu jednali ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Moskvě v souvislosti se zhoršením situace v syrské provincii Idlib. Výsledkem jednání je dohoda na společném dokumentu. V něm strany znovu potvrdily svůj závazek k „astanskému formátu“ a oznámily zavedení režimu příměří od půlnoci 6. března a zahájení společného hlídkování důležité trasy M4, která je nyní pod kontrolou militantů.

Situace v Idlibu

Situace v syrském Idlibu se vyostřila poté, co 27. února zahájili teroristé ze skupiny Hayat Tahrir al-Sham* rozsáhlou ofenzívu na pozice syrských vládních vojsk. Syrská armáda zahájila odvetnou palbu. Podle informací Ministerstva obrany RF byli ostřelováni mj. i turečtí vojáci, kteří se tam neměli nacházet.

V důsledku toho zahynulo 36 tureckých vojáků a bylo zraněno přes 30 lidí. Hned po obdržení zprávy o mrtvých a zraněných tureckých vojácích podnikla ruská strana opatření pro úplné zastavení palby syrskými vojsky, a byla zajištěna bezpečná evakuace mrtvých a zraněných na území Turecka. Na Ministerstvu obrany RF zdůraznili, že ruské letectvo nebylo v této oblasti nasazeno.

Šéf ruského ministerstva zahraničí Sergej Lavrov dříve prohlásil, že Turecko nedokázalo splnit několik klíčových závazků pro urovnání problémů kolem syrského Idlibu. Neoddělilo mj. ozbrojenou opozici, která je připravena na dialog s vládou v rámci politického procesu, od teroristů. Viceprezident Turecka Fuat Oktay ze své strany prohlásil, že jeho země splnila převzaté závazky pro Idlib.

V souladu s dohodou, jíž bylo dosaženo v květnu roku 2017 na jednáních v Astaně (nynějším Nur-Sultanu) mezi zástupci Ruska, Íránu a Turecka, byly v Sýrii zřízeny čtyři zóny deeskalace. Území tří z nich přešla v roce 2018 pod kontrolu Damašku. Čtvrtá zóna ležící v provincii Idlib a částečně v sousedních provinciích Latákia, Hamá a Aleppo, je i nadále nepodřízena syrské vládě.

Přitom její větší část byla obsazena teroristy ze skupiny Fronta an-Nusrá*. V září roku 2018 se dohodly Rusko a Turecko v Soči na zřízení v Idlibu demilitarizovaného pásma, kde se nachází více než deset různých ozbrojených útvarů.

*teroristická organizace zakázaná v RF