„Přečetla jsem si prohlášení městských úřadů, které stály za odpovídajícím přejmenováním náměstí, jejich motivaci. A ta mě zasáhla... Nemohla jsem ani očekávat, že vysvětlení bude takové: Děláme to kvůli podpoře ruské opozice. To je takový nesmysl,“ řekl Zacharovová na brífinku, který se koná každý týden v pátek.

Zacharovová si také položila otázku, zda budou české úřady podporovat pouze ruskou opozici.

„A co třeba německá opozice, italská opozice? Možná potřebuje podporu českých úřadů také opozice ve Francii. Plánuje se její podpora instalací pomníku žlutých vest? Z nějakého důvodu je předmětem zájmu pražských úřadů ohledně podpory určitých vnitřních politických procesů pouze Rusko. Je to takový nesmysl,“ poznamenala.

Podle jejích slov je toto oficiální prohlášení neuctivé k památce té osoby nebo osob, jejichž jména se v tomto případě používají. „Ukazuje se, že jejich jména jsou nástrojem politického rozruchu,“ konstatovala mluvčí.

„Jestli se k ulicím, městům, náměstím přiřazují jména nějakých lidí, tak je to spojeno s tím, nakolik výjimečná byla ta nebo ta osoba. To za prvé. A za druhé, zvěčnění památky člověka v historii dané země, a jde o ulice a náměstí suverénního státu, je důležitým příkladem, oslovení vlastního publika. Vždy jsem si to myslela. Pokud přece děláte úpravy u sebe doma, děláte to především pro sebe a ne pro sousedy,“ dodala.

Zacharovová ještě upozornila na skutečnost, že takové „akce, které mají vliv na vnitřní politické procesy v jiných státech“, jsou v rozporu s mezinárodním právem. „Samozřejmě existuje občanská společnost, existují politické strany, hnutí, která mohou vyjádřit svou podporu, ale stále mluvíme o oficiální pozici státu,“ uvedla.

Přejmenování náměstí

Dne 27. února došlo k přejmenování náměstí Pod Kaštany v Praze 6 na náměstí Borise Němcova. Datum nebylo vybráno náhodně, v noci na 28. února došlo před pěti lety k vraždě liberálního opozičního politika, který byl znám svou kritikou režimu prezidenta Vladimira Putina. V letech 1997 až 1998 Němcov působil jako vicepremiér za prezidenta Borise Jelcina. Po odchodu z parlamentu v roce 2003 pomáhal organizovat pouliční protesty proti režimu Vladimira Putina.

Po jeho vraždě bylo odsouzeno pět vykonavatelů s odnětím svobody v rozmezí od 11 do 20 let. Soud odsoudil vraha Zaura Dadajeva na 20 let vězení, Anzora Gubaševa na 19 let, jeho bratra Shadida na 16 let, Temirlana Eskerchanova na 14 let, Chamzata Bachajeva na 11 let. Na seznamu hledaných je Ruslan Muchudinov, který je podle vyšetřování organizátorem, obviněn byl v nepřítomnosti. Vyšetřování dalších spolupachatelů a objednavatelů pokračuje. 

Jak již bylo zmíněno, tato změna názvu má být politickým gestem vůči Ruské federaci. Je považována za vyjádření solidarity s ruskou opozicí a hnutím za lidská práva.

Na tuto změnu, která se uskutečnila v Praze, zareagoval dříve i tiskový mluvčí ruského prezidenta Peskov. Ten odhalení náměstí Borise Němcova v Praze označil za svrchované právo městských úřadů. Dodal však, že by Kreml upřednostnil to, aby městské úřady Prahy nezapomněly na Rudou armádu a vojáky Rudé armády, kteří obětovali svůj život, aby osvobodili město od nacistů.