Stručná zpráva o studii je zveřejněna na webové stránce univerzity, plná verze je dostupná v časopise Journal of Physics G Letters.

Zažitá teorie je, že až 80 procent vesmíru se může skládat z temné hmoty, jejíž povaha a původ i přes mnoho desetiletí výzkumu zůstává pro fyziky záhadou.

Hrála klíčovou roli ve vývoji vesmíru, ale je neviditelná, protože nevyzařuje, neodráží nebo absorbuje světlo. Vědci však vědí, že interaguje s viditelnou hmotou skrze gravitaci, zejména s hvězdami a planetami.

Fyzici v nové studii předložili nového kandidáta na roli záhadné částice temné hmoty. Byla objevena nedávno a jde o koncept tzv. hexakvarku d-star.

Skládá se ze šesti kvarků - základních částic, které obvykle kombinují tři a tvoří protony a neutrony. Když se kvarky v d-star stanou šesti, působí jako bosony a získají schopnost kombinovat se velmi odlišnými způsoby s protony a neutrony.

Výzkumný tým navrhl, že v podmínkách, které mohly existovat bezprostředně po Velkém třesku, se mnoho hexakvarků d-hvězd mohlo spojit a seskupit. To se odehrálo na pozadí ochlazování a expanze vesmíru. V důsledku toho byl vytvořen pátý stav hmoty - takzvaný Boseho-Einsteinův kondenzát.

„Původ temné hmoty ve vesmíru je jedním z největších problémů ve vědě, který dosud nebyl vyřešen," řekl spoluautor profesor Daniel Watts. 

„Naše počáteční výpočty ukazují, že d-star kondenzáty jsou možným novým kandidátem na roli částic, které vytvořily temnou hmotu. Tento výsledek je obzvláště zajímavý, protože nevyžaduje zavedení nových konceptů fyziky."

Spoluautor článku Michail Bashkanov dodal, že nyní vědci musí pochopit, jak přesně interagují hexakvarky, když se navzájem přitahují a odpuzují.

„Provádíme nové experimenty k vytvoření d-hvězdy uvnitř atomového jádra a uvidíme, jestli jejich vlastnosti jsou odlišné, když jsou ve volném prostoru,“ řekl Michail Bashkanov.