Bylo poznamenáno, že rozhovor proběhl na základě iniciativy německé strany.

„Byly předmětně projednány otázky syrské regulace s přihlédnutím k současnému vyostření situace v Idlibské zóně deeskalace. V této souvislosti je vyjádřena naděje na účinné uspořádání rusko-tureckého summitu, který proběhne 5. března v Moskvě,“ uvádí se v prohlášení.

Uprchlíci na turecko-řecké hranici

Dříve ve stejný den administrativa tureckého prezidenta oznámila, že Tayyip Erdogan v telefonickém rozhovoru s kancléřkou Angelou Merkelovou mluvil o nutnosti plnění mezinárodních závazků a spravedlivého rozdělení odpovědnosti za problém uprchlíků.

„Náš prezident telefonicky hovořil s kancléřkou Německa Angelou Merkelovou. Byly projednány dvoustranné vztahy a regionální otázky, mj. situace v Idlibu a problém uprchlíků. Prezident podotkl, že je třeba plnit mezinárodní závazky v této otázce za spravedlivého rozdělení břemene a odpovědnosti za uprchlíky,“ uvádí se ve zprávě.

Erdogan rovněž prohlásil, že miliardu eur, kterou EU vyčlenila Turecku na pomoc s uprchlíky, považuje za nedostatečnou a tyto peníze odmítá.

Po vyostření situace v syrském Idlibu Turecko prohlásilo, že už nemůže zadržovat proudy migrantů a uprchlíků, a otevřelo své hranice s EU, po čemž se řinuly do Řecka tisíce migrantů. Během tří dní bylo zamezeno více než 20 tisícům pokusů o překročení hranice, k níž byly přesunuty stovky policistů a řecké armádní jednotky. V první den bylo zatčeno 66 migrantů, kteří pronikli na řecké území, a druhý den 73 nelegálních migrantů.

Vyostření situace v Idlibu

Situace v Idlibu se vyostřila poté, co 27. února teroristé ze skupiny Hayat Tahrir al-Sham* zahájili rozsáhlou ofenzívu na pozice syrské armády. Vládní vojska zahájila odvetnou palbu.

Podle informací ruského ministerstva obrany se do palby spolu s teroristy dostali také turečtí vojáci, kteří se však v místě neměli nacházet. V důsledku incidentu tak zahynulo 36 tureckých vojáků a více než 30 jich bylo zraněno. Ruská strana přitom podnikla opatření k úplnému příměří ze syrské strany a zajistila evakuaci mrtvých a zraněných na území Turecka. Ruské ministerstvo obrany zdůraznilo, že letectvo Vzdušně-kosmických sil Ruské federace se v této oblasti nepoužilo.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po útoku svolal schůzi o bezpečnosti. Rada NATO tak v pátek uspořádala konzultace o situaci v Sýrii, a to v reakci na žádost Ankary.

V sobotu ruský lídr Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan společně vedli telefonní rozhovor, během kterého turecký vůdce Putina požádal, aby Turecko nechali v situaci „jeden na jednoho“ se syrskými orgány.

Erdogan také prohlásil, že jeho země otevřela hranice s EU pro syrské uprchlíky. Podle tureckých úřadů opustilo zemi přes tyto hranice již více než 47 tisíc migrantů.

Závazky Turecka

Dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov informoval o tom, že Turecko nebylo schopno splnit několik klíčových závazků k vyřešení problémů kolem syrského Idlibu. Tedy, neoddělilo ozbrojenou opozici, která je připravena k dialogu s vládou v rámci politického procesu, od teroristů.

V rusko-tureckém memorandu z 18. září 2018, které bylo zkoordinováno podle výsledků schůzky prezidentů Putina a Erdogana, totiž byla řeč o zachování statusu quo, pokud jde o přítomnost tureckých vojáků, ale za podmínky stažení z Idlibské zóny deeskalace všech teroristických radikálních skupin do 15. října 2018. Bylo také domluveno, že budou podniknuta „účinná opatření pro zajištění stabilního režimu zastavení bojových akcí“ v hranicích této zóny. Paragraf 7 memoranda předpokládal zavedení společného rusko-tureckého hlídkování v této oblasti.

* Teroristická organizace zakázaná v Rusku