
Başarıyla devam eden Bahar Kalkanı Harekatı kapsamında Rejime ait bir L-39 tipi savaş uçağı düşürülmüştür.
— T.C. Millî Savunma Bakanlığı (@tcsavunma) March 3, 2020
V neděli Ankara zahájila další vojenskou operaci na severozápadě Sýrie pod krycím názvem Jarní štít. Bylo vysvětleno, že jde o odvetu za letecký útok na pozice tureckých vojsk 27. února, „který si vyžádal životy 36 vojáků v zóně deeskalace“.
Situace v Idlibu se vyostřila poté, co 27. února teroristé ze skupiny Hayat Tahrir al-Sham* zahájili rozsáhlou ofenzívu na pozice syrské armády. Vládní vojska zahájila odvetnou palbu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po útoku svolal schůzi o bezpečnosti. Rada NATO tak v pátek uspořádala konzultace o situaci v Sýrii, a to v reakci na žádost Ankary.
V sobotu ruský lídr Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan společně vedli telefonní rozhovor, během kterého turecký vůdce Putina požádal, aby Turecko nechali v situaci „jeden na jednoho“ se syrskými orgány.
Erdogan také prohlásil, že jeho země otevřela hranice s EU pro syrské uprchlíky. Podle tureckých úřadů opustilo zemi přes tyto hranice již více než 47 tisíc migrantů.
Dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov informoval o tom, že Turecko nebylo schopno splnit několik klíčových závazků k vyřešení problémů kolem syrského Idlibu. Tedy, neoddělilo ozbrojenou opozici, která je připravena k dialogu s vládou v rámci politického procesu, od teroristů.
V rusko-tureckém memorandu z 18. září 2018, které bylo zkoordinováno podle výsledků schůzky prezidentů Putina a Erdogana, totiž byla řeč o zachování statusu quo, pokud jde o přítomnost tureckých vojáků, ale za podmínky stažení z Idlibské zóny deeskalace všech teroristických radikálních skupin do 15. října 2018. Bylo také domluveno, že budou podniknuta „účinná opatření pro zajištění stabilního režimu zastavení bojových akcí“ v hranicích této zóny. Paragraf 7 memoranda předpokládal zavedení společného rusko-tureckého hlídkování v této oblasti.