Filip se vrátil k uplynulé Mnichovské bezpečnostní konferenci, která se konala mezi 14. a 16. únorem. Na ní americký ministr zahraničí Mike Pompeo vyzval evropské spojence, aby se postavili na stranu Spojených států v otázce Íránu, Číny a její technologické společnosti Huawei.

„V Mnichově tak byla jasně a nekompromisně potvrzena dávno Spojenými státy přidělená role EU a NATO jako vazala v lepším případě, v horším jako jejich obyčejného bezduchého slouhy. No opravdu nehoráznost!“

reagoval na jeho slova Filip.

K tomu Filip připomněl, že v době studené války Sovětský svaz na rozdíl od dnešních Spojených států nevyžadoval od svých spojenců, aby vyslali vojska do Afghánistánu.

Toto dnešní submisivní postavení Evropy však nevyčítá tolik Pompeovi jako spíše vedení Evropské unie, které mělo podle něj „reagovat na výzvu USA jasným NE“. Vyzval proto k emancipaci Evropy.

„Přece se EU, potažmo ČR, nechce smířit s rolí slouhy Spojených států a skákat, jak písknou. Nejsme přece jejich loutky,“ apeluje Filip.

Podle něj Evropa musí být schopna zformulovat vlastní názory a hájit vlastní zájmy. Vyzval, aby se evropské země nezapojovaly do obchodní války, kterou iniciuje americká administrativa Donalda Trumpa.

„Musíme být schopni prosazovat vlastní názory a vlastní zájmy. Nebo budeme papouškovat a jen říkat, co nám nařídí, dělat, co nám dovolí, mluvit s těmi, se kterými se smíme bavit? Budeme mít seznam, koho máme kategoricky odmítnout, nebo na koho namířit zbraně?! Rozhodně pak nemáme ani ten nejmenší důvod se zapojovat do obchodní války týmu Donalda Trumpa takřka proti všem,“ domnívá se šéf komunistů.

Ocenil ovšem slova německé kancléřky Angely Merkelové, která na mnichovské konferenci zdůraznila, že zvyšování obranných výdajů není jediné, co posiluje bezpečnost. V tomto kontextu vyzdvihla i rozvojovou pomoc. Německá kancléřka se vyslovila i pro posílení vícestrannosti a společného rozhodování v klíčových otázkách. „Tentokrát s ní musím snad poprvé souhlasit,“ poznamenal.

Filip dále pochválil Macrona za to, že vyzval EU k věcnému dialogu s Ruskem. Naopak politika Spojených států a NATO je vůči Rusku nadále nepřátelská a zatvrzelá.

„Rád bych připomněl, že ani Rusko ani Čína však na rozdíl od USA nevyužívají kriminální organizace, různé NGO, nezákonné sankce a další sofistikované formy vydírání ke změně režimů nejenom u svých nepřátel a konkurentů, ale i u spojenců,“ míní Filip, který vyčetl vedení EU neochotu bránit Evropu a její zájmy.

„Evropa se rozhodně nesmí znovu stát světovým bojištěm, ani šachovnicí politických her USA. Musíme najít cestu, jak držet pohromadě, jako jeden kontinent s bohatou historií,“ píše dále Filip.

Dle jeho názoru hlavní hrozbou pro Evropu jsou terorismus a extremismus. Upozornil i na problém epidemie koronaviru. Boj s ní podle něj představuje jedinečnou příležitost pro spojení sil.

Nakonec konstatoval, že pravidla stanovená v helsinském závěrečném aktu jsou v troskách, a vyzval proto ke svolání nové bezpečnostní konference.

„Opakuji, Evropa si zaslouží svou vlastní politiku, bezpečnost a spolupráci, asi bez bruselských byrokratů, a garanci musí dát stálí členové Rady bezpečnosti OSN,“ uzavřel Filip.

Ke svolání konference pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN dříve vyzval ruský prezident Vladimir Putin během své účasti na Fóru věnovaném památce obětí holocaustu v Izraeli 23. ledna. Podle ruského prezidenta právě na těchto pěti zakládajících členech OSN „leží obzvláště velká odpovědnost za zachování civilizace“.