Informace o eventuálních obětích a způsobených škodách zatím nejsou k dispozici.

Jen o něco dříve bylo oznámeno, že designovaný irácký premiér Muhammad Taufík Alláví dnes stáhl svoji kandidaturu na toto místo. Stalo se tak po nepodařených pokusech získat schválení nové vládní sestavy ze strany parlamentu.

Další raketový útok na americkou ambasádu

Tři rakety dopadly večer 26. ledna na území velvyslanectví USA v Bagdádu, jedna z nich zasáhla jídelnu diplomatické mise, oznámila televizní stanice Al-Arabíja s odvoláním na zdroj v iráckých bezpečnostních službách. Televizní stanice Alsumaria později oznámila, že při ostřelování raketami zelené zóny a velvyslanectví USA v Bagdádu bylo zraněno několik lidí.

Tzv. zelená zóna Bagdádu, v níž se nachází vládní úřady a velvyslanectví, se pravidelně stává terčem raketových útoků. Podobné incidenty zpravidla nemají za následek ztráty na životech obyvatelstva a nezpůsobují velké škody. Dne 9. ledna dopadly například dvě střely Kaťuša do prostoru „zelené zóny“ a spustily poplašný signál, a to i na americkém velvyslanectví. Tisková služba bezpečnostních orgánů Bagdádu uvedla, že mrtví ani zranění nejsou.

Vyostření situace na Blízkém východě

Dne 3. ledna Spojené státy zabily v Bagdádu íránského velitele speciálních sil Kuds Kásima Sulejmáního a dalších deset lidí, včetně důstojníků Íránských revolučních gard a vysoce postavených činitelů šíitské domobrany Iráku. Washington svůj krok odůvodnil tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Vražda vysoce postaveného generála vyvolala novou vlnu napětí na Blízkém východě.

Bagdád označil americký útok za porušení podmínek přítomnosti amerických vojáků v Iráku a zahájil přípravu mechanismu jejich stažení. NATO pozastavilo svou výcvikovou misi v zemi.

Írán na vraždu Sulejmáního zareagoval tím, že ostřeloval raketami základnu Ejn al-Asad na západě Iráku, kde jsou dislokováni američtí vojáci. Prezident USA Donald Trump a vedení Pentagonu zpočátku prohlásili, že při ostřelování nebyl nikdo zraněn. Americký prezident na to kladl zvláštní důraz, když odůvodňoval své rozhodnutí neútočit odvetou na Írán a omezit se jen na další sankce.

Později američtí vojenští příslušníci uznali, že zranění přece jen jsou. Jejich počet se přitom neustále zvyšoval. V Pentagonu to vysvětlovali tím, že symptomy pohmoždění hlavy se neprojevují hned a že původní hodnocení zdravotního stavu vojáků se může lišit od definitivní diagnózy.

* Teroristická organizace zakázaná v Rusku