Podle Krampové-Karrenbauerové by dnes EU a USA měly „společně zvýšit tlak na Asada a Putina, aby se otevřela cesta pro politický dialog za účelem ukončení hrozné války v Sýrii“.

Dotyčná rovněž označila humanitární situaci v Sýrii za strašlivou a poznamenala, že to má dopad na všechny.

Vyostření situace v Idlibu

Situace v Idlibu se vyostřila poté, co 27. února teroristé ze skupiny Hayat Tahrir al-Sham* zahájili rozsáhlou ofenzívu na pozice syrské armády. Vládní vojska zahájila odvetnou palbu.

Podle informací ruského ministerstva obrany se do palby spolu s teroristy dostali také turečtí vojáci, kteří se však v místě neměli nacházet. V důsledku incidentu tak zahynulo 36 tureckých vojáků a více než 30 jich bylo zraněno. Ruská strana přitom podnikla opatření k úplnému příměří ze syrské strany a zajistila evakuaci mrtvých a zraněných na území Turecka. Ruské ministerstvo obrany zdůraznilo, že letectvo Vzdušně-kosmických sil Ruské federace se v této oblasti nepoužilo.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po útoku svolal schůzi o bezpečnosti. Rada NATO tak v pátek uspořádala konzultace osituaci v Sýrii, a to v reakci na žádost Ankary.

V sobotu ruský lídr Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan společně vedli telefonní rozhovor, během kterého turecký vůdce Putina požádal, aby Turecko nechali v situaci „jeden na jednoho“ se syrskými orgány.

Včera také Erdogan prohlásil, že jeho země otevřela hranice s EU pro syrské uprchlíky. Podle tureckých úřadů opustilo zemi přes tyto hranice již více než 47 tisíc migrantů.

Závazky Turecka

Dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov informoval o tom, že Turecko nebylo schopno splnit několik klíčových závazků k vyřešení problémů kolem syrského Idlibu. Tedy, neoddělilo ozbrojenou opozici, která je připravena k dialogu s vládou v rámci politického procesu, od teroristů.

V rusko-tureckém memorandu z 18. září 2018, které bylo zkoordinováno podle výsledků schůzky prezidentů Putina a Erdogana, totiž byla řeč o zachování statusu quo, pokud jde o přítomnost tureckých vojáků, ale za podmínky stažení z Idlibské zóny deeskalace všech teroristických radikálních skupin do 15. října 2018. Bylo také domluveno, že budou podniknuta „účinná opatření pro zajištění stabilního režimu zastavení bojových akcí“ v hranicích této zóny. Paragraf 7 memoranda předpokládal zavedení společného rusko-tureckého hlídkování v této oblasti.

* Teroristická organizace zakázaná v Rusku