Oznámila, že se USA snažily Turecku vysvětlit, že by země neměla tyto systémy kupovat.

„A doufám, že prezident (Turecka Tayyip) Erdogan uvidí, že jsme byli jejich spojenci v minulosti a budeme jimi v budoucnosti a že se mají vzdát S-400,“ řekla Hutchisonová.

Podle jejích slov by nynější situace v Sýrii měla „převládnout nade vším ostatním, co se děje mezi Tureckem a Ruskem“.

Situace v Idlibu

Ministr zahraničí Ruska Sergej Lavrov dříve prohlásil, že Turecko nedokázalo splnit několik klíčových závazků pro urovnání problémů kolem syrského Idlibu. Mj. neoddělila ozbrojenou opozici, která je připravena na dialog s vládou v rámci politického procesu, od teroristů. V rusko-tureckém memorandu z 18. září 2018, které bylo zkoordinováno podle výsledků schůzky prezidentů Putina a Erdogana, byla řeč o zachování statusu quo, pokud jde o přítomnost tureckých vojáků, ale za podmínky stažení z Idlibské zóny deeskalace všech teroristických radikálních skupin do 15. října 2018. Bylo také domluveno, že budou podniknuta „účinná opatření pro zajištění stabilního režimu zastavení bojových akcí“ v hranicích této zóny. Paragraf 7 memoranda předpokládal zavedení společného rusko-tureckého hlídkování v této oblasti.

Ministr obrany Turecka Hulusi Akar 20. února prohlásil, že vyostření situace v Idlibu nijak neovlivní plány Turecka na rozmístění ruských protiletadlových raketových komplexů S-400.

Dodávky nejnovějších ruských systémů protivzdušných systémů S-400, které vyvolaly krizi ve vztazích Turecka s USA, začaly v polovině července. Podle slov Erdogana budou S-400 úplně zařazeny do výzbroje v dubnu roku 2020. Washington žádal, aby se Turecko transakce vzdalo a koupilo místo toho americké komplexy Patriot, a vyhrožoval, že odloží nebo vůbec zruší prodej Turecko nejnovějších stíhaček F-35 a také zavede sankce v souladu s CAATSA (zákon o odporu nepřátelům Ameriky pomocí sankcí). Ankara odmítla ustoupit.