„Parlament schválil návrh zákona o uznání a odsouzení genocidy Arménů v Osmanské říši na začátku 20. století ... a rozhodl, že Arméni, Asyřané a další národy, kteří tvoří syrský národ, se stali obětí etnických čistek, cíleného masakru a genocidy,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zákonodárný orgán vyzval parlamenty v jiných zemích, aby přijaly podobné zákony.

Parlament také „odsoudil pokusy popírání tohoto zločinu a zkreslování historické pravdy o něm“.

„Nyní vidíme tureckou agresi založenou na rasistické osmanské ideologii,“ řekl mluvčí parlamentu Hamuda Sabbag a uvedl, že genocidu Arménů spáchali „předkové Erdogana“.

Poslanci naopak uvedli, že takové rozhodnutí umožní zabránit opakování takových zločinů v budoucnosti, a prohlásili, že události v Sýrii ukázaly „skutečnou tvář agresivního tureckého režimu“.

Oficiální Damašek opakovaně obviňoval Turecko z okupace syrských území. Syrský prezident Bašár Asad prohlašoval, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je zloděj a podílí se na rabování syrských území a zdrojů.

Na konci 19. a začátkem 20. století docházelo v Osmanské říši k pronásledování a stíhání Arménů, které dosáhlo vrcholu v roce 1915. Arménie trvá tom, aby mezinárodní společenství uznalo arménskou genocidu v Osmanské říši. Turecko tradičně tato obvinění popírá a tvrdí, že oběťmi tragédie v roce 1915 byli jak Arméni, tak i Turci.

Ostrá reakce Ankary na proces mezinárodního uznání arménské genocidy z roku 1915 v Osmanské říši je jedním z hlavních důvodů komplikovaných vztahů mezi Tureckem a Arménií. Turecko rovněž vyzývá k vytvoření mezinárodní komise historiků za účelem prostudování archivních dokumentů, které jsou v zemi k dispozici, a vytvoření objektivního přístupu k událostem doby první světové války.