Spencerová hned sdělila svůj názor a vysvětlila, co si o přejmenování myslí. „Nápad s náměstím Borise Němcova je taková klasická švejkovina. Už Hašek si dělal srandu z ‚mírného pokroku v mezích zákona‘, a přejmenování adresy ruské ambasády v Praze z tohoto principu nijak nevybočuje. Kopneme do kotníku, nic nám nehrozí, a ještě budeme před pár kumpány za hrdiny,“ řekla.

Vysvětlila, že zde hovoří o pražském primátorovi Hřibovi. Jak sama uvádí, primátor totiž poté, co „vyměnil čínskou pandu za tchajwanského luskouna šířícího koronavirus, neohroženě vytáhl do boje ruskému medvědovi“.

Rovněž uvedla, že na sociální síti Facebook jednou viděla nápady o tom, že Rusko by mohlo odpovědět přejmenováním ulice, na které je české velvyslanectví v Moskvě. Pojmenovat by ji dle jejích slov mohlo například na Gottwaldovu.

„Sice to nějak evokuje názor, že Rusko je dál komunistické, což není, ale psina by to byla,“ dodala.

Nové názvy ulic

Připomněla také komentátora Tomáše Vyorala, který vymyslel názvy pražských ulic pro ambasády USA, Francie, Británie a spoustu dalších českých spojenců pro případ, že by „Hřib náhodou nezůstal u ‚principu dvojího metru‘. Poví vám to jistě sám, ale i když jsou jeho návrhy trefné, jsou samozřejmě současně i marné, protože i když může být Guantánamo sebešílenější lidsko-právní horor šou, tak ji budeme bez mrknutí oka podporovat, a kopat jen do Rusů, protože si to doba zrovna žádá“.

Spencerová to celé označila za situaci „k neuvěření“. Podle jejích slov je vnímání mezinárodních vztahů ze strany primátora Hřiba příznačné pro studenou válku. Co se týče skutečného vnímání lidských práv či demokracie, tak Hřib podle Spencerové dokazuje pouze „své klasické české, byť v jeho případě moravské, maloměšťáctví“. Dodala, že však není vyloučeno to, že by se tímto vším snažil zakrývat pouze svou neschopnost české hlavní město řídit.

Společný osud

Pár slov řekla analytička také ke vztahům Evropy a Ruska. Uvedla, že například Francie a Německo stále více hovoří o tom, že je nutné navazovat vztahy s Ruskem, jelikož bez něj bude Evropa ještě osamělejší a neschopnější, než je nyní. „A není přitom řeč jen o dostavbě Nord Streamu II, ale o koncepci chápání vztahů obecně,“ dodala.

Vysvětlila, že existují jisté zahraniční studie, které hovoří o takzvaném sdílení společného osudu. Podle jejích slov jde o trend, který bude na základě geografické blízkosti a společně utvářených a navzájem ovlivňovaných dějin určovat a upevňovat vztahy budoucí. Dodala, že se nejedná pouze o dejiny v řádech desítkách let zpět, ale o staletí.

„Je vcelku legrační, když do toho někteří politici u nás budují uprostřed Evropy studenoválečnický skanzen. Je to přitom svým způsobem škoda, protože tím ztrácíme šanci být sami aktivní, takže ve výsledku nás zase ti velcí a silní někam zatáhnou a…,“ uvedla závěrem k tomuto tématu.