Co by mohl Sulejmání?

Během setkání íránský prezident prohlásil, že generál Íránských revolučních gard Sulejmání by lehce mohl zlikvidovat americké generály v regionu.

„Nikdo v našem regionu nemá pochyb o tom, že generál Sulejmání usiloval o regionální stabilitu a klid. Kdyby chtěl, mohl lehce zabít americké generály v Afghánistánu, Iráku a dalších místech,“ řekl s tím, že vražda osoby, která se oficiálně nachází na území druhé země, je porušením všech mezinárodních norem.

Velitel speciálních sil Kuds Kásim Sulejmání byl zabit 3. ledna v oblasti mezinárodního letiště v Bagdádu. Operace prováděly Spojené státy, které svůj krok odůvodnily tím, že íránský velitel stál za útoky proti americkým silám v Iráku. Írán 8. ledna odpověděl raketovým útokem na americké základny v Iráku.

„Despotické sankce“

Rúhání se také dotkl otázky protiíránských sankcí za strany Spojených států. Jsou podle něj nehumánní a namířené proti každému Íráncovi.

„Despotické sankce USA jsou namířené proti celému (íránskému, pozn. red.) národu. Dnes nikdo nepochybuje o tom, že maximální tlak a sankce USA jsou namířené proti každému, jinak řečeno není výjimka pro žádného člověka, žádnou nemoc, žádný výrobek potřebný pro lidi,“ sdělil íránský prezident a dodal, že se americké sankce týkají i náhradních dílů pro letadla, což ovlivňuje bezpečnost letů.

Podle něj se USA snaží srazit na kolena jak íránskou vládu, tak íránský národ, v tom však neuspějí – nehledě na překážky se íránské vládě dařilo řídit zemi.

V roce 2015 tzv. šestka (Velká Británie, Německo, Čína, Rusko, USA a Francie) a Írán uzavřely dohodu o společném všeobsáhlém akčním plánu, který předpokladal zrušení sankcí výměnou za omezení íránského jaderného programu. Avšak v květnu 2018 USA oznámily jednostranné vystoupení a obnovení tvrdých sankcí proti Islámské republice. Írán učinil prohlášení o etapovitém škrtání svých závazků vyplývajících z dohody.