Prvním z příkladů analytika byl strach celého světa z sířicího se koronaviru. „Všudypřítomná panika kolem koronaviru v Číně nám názorně ukazuje, že nejúspěšnější ideologií současné evropské civilizace je strach. Ze všeho, nejvíce z naší budoucnosti,“ píše Bašta s tím, že obavy zřejmě byly i dříve.

„Nejedná se o první období naší historie, kdy se společnost z důvodů racionálních (války, epidemie, přírodní katastrofy), ale také iracionálních (změna letopočtu v roce 1000, předpovězený konec světa náboženskými blouznivci v letech 1419 a 1914) s touto obavou musela vypořádat,“ dodává.

Bývalý diplomat dále vzpomíná na totální ideologie minulého století a zdůrazňuje, že „kromě nutnosti zániku starého světa vždy předkládaly naději na lepší budoucnost“. „Strach všechny (ideologie – red.) využívaly k manipulaci, jako základní motivaci však nabízely naději na lepší budoucnost na onom, či tomto světě,“ podotkl.

„Zhruba od poloviny dvacátého století se nejprve na Západě a pak i jinde začaly naplňovat sny o světě hojnosti a společnosti oddané konzumu. Materiální životní úroveň dosáhla dříve nepředstavitelných hodnot, stejně jako počet obyvatel naší planety. Vědci záhy vydali varování, že neomezený růst v podmínkách omezených zdrojů není dlouhodobě možný. Lidské dějiny jsou plné příkladů zaniklých civilizací, které toto pravidlo porušily,“ pokračuje Bašta.

Podle něj se evropská společnost dnes, kvůli touze po ekonomice bez uhlíku, mění na společnost plné strachu, pocitu viny a beznaděje. „Středobodem naší existence se má napříště stát sčítání naší uhlíkové stopy, protože největším nepřítelem pro naši existenci byl symbolicky zvolen uhlík, základní stavební kámen života. Proto musíme zcela změnit svoje chování – přestat létat, jezdit autem, jíst maso, chovat domácí zvířata, nakupovat oblečení, nadále se nemnožit a posléze ani nedýchat. V tomto všem musíme jít jako Evropané příkladem celému světu. Tato podivná ideologie nenávisti k lidem a životu nezůstala omezena jenom na podivné nazelenalé nekrofilní sekty, které ji už dlouho hlásají, ale stala se filosofií nového vedení Evropské unie,“ dodává Bašta.

Autor také uvádí analogii s „ideologicky motivovanými centrálně poháněnými transformacemi evropské ekonomiky bez uhlíku“, což v Číně byl Velký skok od počátku šedesátých let.

„Tam utopie skončila rozvratem hospodářství a hladomorem. Na to pak navázala Kulturní revoluce s řáděním Rudých gard a likvidací kriticky smýšlející inteligence. Náprava škod si vyžádala přes 30 let. Podaří-li se Evropské komisi alespoň část svých apokalyptických vizí uskutečnit, leccos z těch nedávných čínských dějin si zopakujeme. Minimálně energetický hladomor,“ dodává.

„Gretino náboženství plné strachu, beznaděje a nevzdělanosti bude jedním z rozhodujících faktorů, který umožní nahrazení původního evropského obyvatelstva již během příští generace,“ uvedl nakonec.

Greta Thunbergová

Šestnáctiletá švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová je považována za jednoho z vůdců globálního environmentálního hnutí. Thunbergová začala v roce 2018 stávkovat u parlamentu své země místo toho, aby se účastnila patečního vyučování. Chtěla tím obrátit pozornost politiků na klimatické problémy. Následně začali školáci a poté i dospělí lidé z celého světa organizovat demonstrace za boj proti změnám klimatu.

Boj za klima se později vyhrotil vznikem hnutí Extinction Rebellion, což v překladu znamená Vzpoura proti vyhynutí. Stávkující se v Česku, Velké Británii, USA a jiných zemích snažili radikálními způsoby poukázat na ohromující následky globálního oteplování.